Jak důležité jsou standardní situace v Premier League?

Snad žádný fotbalový pojem není v rozporu se svým obsahem a významem jako standardní situace. Standardního na nich totiž není vůbec nic. Navíc jejich důležitost v posledních měsících až nestandardně vzrostla, hlavně když se bavíme o anglické Premier League. Jde už snad dokonce o nutný díl skládačky, z níž se rodí mistrovský titul?!

„Za mých dvou let na Old Trafford jsme pod sirem Alexem standardky vůbec netrénovali. Jednou jsme tedy v tréninku zahrávali rohy,” překvapil nedávno diváckou obec expert CANAL+ Sport Karel Poborský. A opravdu. Není to tak dávno, co se některé týmy dívaly na standardní situace (v angličtině set- pieces) vyloženě spatra. Podle platformy Opta Analyst na tomto pohrdavém pohledu bylo cosi snobského, kdy velký klub považoval pod svoji úroveň posílat vysoké balóny do vápna, aby je tam pak nějaký habán zkusil trknout do sítě. Teď už nos nikdo neohrnuje a dva ze tří hlavních aspirantů na anglický ligový trůn najdeme v první trojici nejproduktivnějších týmů ze standardních situací.

Peklo z klidu

Arsenal na začátku února deklasoval na jeho hřišti West Ham 6:0, přičemž “vražednou zbraní” byly právě z klidu zahrávané míče do vápna (dead-ball routine), které v šestnáctce Kladivářů způsobily hotové inferno. Přitom právě Hammers byli pod Davidem Moyesem dlouhodobě považovaní za mistry standardních situací. Jenže před kreativitou a provedením standardek dirigovaných specialistou v realizačním týmu Arsenalu, Francouzem Nicolasem Joverem, který manažera Mikela Artetu okouzlil už při společné štaci v Manchesteru City, téměř neexistuje protijed. Většina lidí se rozplývá hlavně nad hlavičkářským démonem Gabrielem Magalhaesem, který dal v Premier League z pozice stopera už čtrnáct gólů, což je nejvíc ze všech obránců ligy od sezóny 2020/21. Jenže úspěch Arsenalu ve vápně jde i na vrub clonám Leandra Trossarda, “otravování” gólmanů v podání Bena Whitea nebo dlouhým náběhům Kaie Havertze ze vzdálené strany šestnáctky. Skutečné i klamné náběhy spolu se zpomalováním anebo naopak zrychlováním rozehrání standardky Bukayem Sakou nebo Declanem Ricem, činí snažení bránících hráčů mírně řečeno nezáviděníhodným. Představte si, že dneska dataře už zajímá i to, kolik hráčů najdeme při rohovém kopu v brankovém území! Mimochodem Arsenal jich tam v probíhajícím ročníku PL posílá omračujících 3,31. Na samém chvostu téhle specifické statistiky je další uchazeč o titul Liverpool. Reds neposílají do malého vápna ani jednoho celého hráče (0,99).

Je to choreografie

„Standardní situace poslední dobou rozhodují zápasy víc než kdy dřív. Jedná se o unikátní příležitost zaskočit soupeře pomocí secvičeného signálu. Protože se standardky izolují od plynulé hry, věnují se jim speciální trenéři. Představte si to jako choreografii celého týmu, každý hráč má jasně danou roli. Tím nejdůležitějším je exekutor neboli strůjce úspěchu,” popisuje současnou praxi hlavní analytik televize CANAL+ Sport Viktor Freisinger. Jako mají severoamerické sporty své “special teams,” něco velmi podobného vzniklo i v nejvyšší anglické fotbalové soutěži. Zatímco už zmiňovaný Nicolas Jover je chválen za ofenzivní standardky, třeba dlouholetý brankář Tottenhamu Hugo Lloris si nemohl vynachválit, kterak specialista Gianni Vio pozvedl u Kohoutů i bránění centrů do šestnáctky. Ital má údajně ve svém proslulém počítači přes 4800 variant rozehrání standardek, čemuž se člověk skoro zdráhá uvěřit. Vio už jinak na Tottenham Hotspur Stadium nepůsobí a sdílí své know-how v druholigovém Watfordu. Jestliže Gianni Vio je původním povoláním bankéř, pak specialista na standardky Luton Town (v probíhající sezóně výborný v útočných standardních situacích) Richie Kyle učil ještě před deseti lety v Liverpoolu tělocvik na katolické střední škole.

Postrach od Citizens

Na Manchester City z počátku působení Pepa Guardioly by určitě seděl popis z úvodu článku, kdy se Citizens jakoby štítili posílat centry do pokutového území. Částečně proto, že jim to tehdy asi nepřišlo coby “zkratka” vedoucí ke gólům a pak to asi odporovalo tehdejší naprosté posedlosti z držení míče. Rohy se tak rozehrávaly většinou na krátko a směrem dozadu a většinou tak do pěti vteřin se začínalo znovu od gólmana Edersona. Jenže to je minulost. Poté, co se Nicolas Jover přestěhoval na Emirates Stadium a povýšil, se na manchesterském Etihadu vyšvihl v hierarchii realizačního týmu jiný nenápadný chlapík, kouč týmu do 18 let Carlos Vicens. Po jeho povýšení v roce 2021 se standardky Citizens staly postrachem Premier League. V následujícím ročníku je Guardiolovi svěřenci přetavili ve 22 branek a navíc z těchto situací jen jednou inkasovali. Bilanci standardních situací +21 gólů nebude snadné překonat.

Celou analýzu Jiřího Hoška si můžete přečíst v novém čísle časopisu HATTRICK, které je právě na stáncích!