Pálili ostrými nejen v pěti elitních ligách

Když čeští fotbalisté pokoří významné historické milníky, jako se to v minulých týdnech povedlo Tomáši Součkovi (překonal Patrika Bergera v počtu branek v anglické Premier League) a Patriku Schickovi (nasázel dohromady stovku gólů v německé bundeslize a v italské Serii A), tak je to ideální příležitost k podrobnějšímu ponoření do fotbalové historie.
Proto jsme také nedávno v newsletteru GÓL připomněli premianty v pěti elitních evropských ligách. Nyní navážeme tuzemskými střeleckými rekordmany v dalších nejvyšších soutěžích starého kontinentu, které se nejen ve svých zemích těší větší či menší fotbalové prestiži.
Historicky nejlepší reprezentační střelec Jan Koller kromě 61 branek v bundeslize, kde mezi našinci díky této střelecké potenci dvě dekády suverénně kraloval, zanechal výraznou kanonýrskou stopu i při předchozím angažmá v belgické lize v dresu Lokerenu (44 gólů) i slavného Anderlechtu Brusel (42 gólů). Proto si ho jako spolehlivého a prověřeného „snajpra“ vyhlédla následně Borussia Dortmund.
I u dalších německy mluvících sousedů v Rakousku najdeme vyhlášené české šutéry. Antonína Panenku, mistra Evropy z Bělehradu 1976 a autora legendárního epilogu v penaltovém rozstřelu finálového duelu, pustily čs. úřady do zahraničí až po dovršení 32 let v prosinci 1980… Přesto stihl v zelenobílých barvách nejpopulárnějšího tamního klubu Rapidu Vídeň nastřílel za pět sezon coby záložník úctyhodných 63 ligových branek! V dalších letech ho v gólové bilanci trumfli krajané, čistokrevní forvardi, rovněž členové Klubu ligových kanonýrů týdeníku GÓL.

Tomáš Pekhart vstoupil do prestižního Klubu ligových kanonýrů týdeníku GÓL v březnu 2023. Členský odznak převzal před šlágrem polské Ekstraklasy Legia Varšava-Raków Čenstochova, v němž načal druhou stovku branek.
Brněnský René Wagner navázal na tradici českých krajánků v kabině Rapidu i gólově, vstřelil jich 75 a dalších sedm pak přidal po přestupu do Mattersburgu. Ostravský Václav Daněk zaznamenal v Tirolu Innsbruck celkem 83 branek, na sezonu 1991/1992 si odskočil coby držitel bronzové kopačky pro třetího nejlepšího střelce evropských lig s 30 góly do francouzského Le Havre, kde se však jeho brankostroj zasekl na pouhých třech trefách do černého, takže po roce zamířil zpátky pod Alpy. V historickém pořadí kanonýrů zůstal jen čtyři přesné zásahy před hranicí 200 ligových branek.
Druhý nejlepší reprezentační střelec Milan Baroš, který hrával Premier League za tři kluby a francouzskou Ligue 1 za Olympique Lyon, zažil nejplodnější období v turecké Süper Lize. Ve žlutočervených barvách Galatasaray vstoupil do prestižního „Klubu 100“ (o hodinu později než v české lize jeho o šest týdnů starší parťák David Lafata!), dohromady jich dal za istanbulský velkoklub 48 a padesátku tureckých ligových gólů zarovnal před návratem z ciziny domů v Antalyasporu.
Toulavé kopačky měl během své fotbalové kariéry také vicemistr světa hráčů do 20 let z Kanady 2007 Tomáš Pekhart, který v této sezoně zkouší za pražskou Duklu přidat další ligové branky ke stávajícím 111. Největší portfolio, rovných 50 gólů, nastřádal při posledním angažmá v nejpopulárnějším polském klubu Legia Varšava, kde se také stal stovkařem. Naopak žebříčku čekatelů stále vévodí Zdeněk Ondrášek, kterému se aktuálně góly za druholigovou Viktorku Žižkov pochopitelně nepočítají. Největší porci nastřádal „Kobra“ v norském Tromsö (46), devět si přivezl z MLS, kde hrával za Dallas.
Z neevropských soutěží má nejvydatnější brankový počinek Ivan Hašek, kterému trefy z Japonska pomohly přehoupnout se přes magickou ligovou stovku. Do země vycházejícího slunce zamířil z Racingu Štrasburk, za tým Sanfrecce Hirošima vstřelil 30 gólů a za JEF United Ičihara další tucet.
Text a foto: FAČR