Zběsilá jízda „klokanů“ pokračuje. Je Bohemka tím překvapením, o kterém mluvil Beckenbauer?

Devadesát minut vedete a stejně prohrajete. I tak krutý může fotbal být. Naděje Slovácka spláchl v nastavení odvetného utkání čtvrtfinále play-off skupiny o Evropskou ligu „klokan“ Mosquera a Bohemka pokračuje ve spanilé jízdě. Kdo ji zastaví?

Bohemka se se Slováckem utkala už po třetí za uplynulých sedmnáct dní a pokaždé z toho byl výsledek 2:1. Obraz hry ale byl v sobotu úplně jiný. Zatímco v předchozích kláních, hraných v Uherském Hradišti, šli pokaždé do vedení „klokani“, kteří svého soupeře během prvního poločasu přehrávali a v druhém už spíše bránili slibný výsledek, tentokrát to bylo Slovácko, kdo udeřil jako první – a to už ve druhé minutě.

Suverénní „klokany“, kteří po koronavirové pauze vyhráli šest ze sedmi ligových utkání a zažívají jednu z nejúspěšnějších jízd své novodobé historie, inkasovaný gól viditelně rozhodil a v některých pasážích první půle pak v kombinaci působili podobně bezradně jako na podzim pod Martinem Haškem.

S týmem, který po zimní pauze vyvedl do jarní části sezony Luděk Klusáček s Erichem Brabcem, neměli mnoho společného. A zdaleka nejde jen o absenci Matěje Pulkraba, jenž se po restartu soutěže trefil třikrát ve čtyřech zápasech a v útočné fázi platil za nejdůležitějšího muže, ale po utkání na Slovácku (už 10. června) pro něho skončila sezona (i hostování ve Vršovicích).

Doma s Jabloncem i naposledy v Uherském Hradišti „klokani“ přece ukázali, že si bez sparťanského ostrostřelce umějí poradit, a leckoho tak napadla myšlenka, zda to není spíše psychický tlak, s čím mají hráči Bohemky problém.

Přecejen, v Ďolíčku se už leta hraje skoro každý zápas „o všechno“ a plné tribuny a specifická atmosféra vršovického stadionu rozhodně není nic co by psychicky méně odolným jedincům zrovna zlehčovalo nohy.

Hráče, kteří museli Bohemku opustit právě proto, že „uměli“ zahrát jen ten poločas, kdy pobíhali na lajně „u pošty“ a nebyli tak pod přísným dozorem hlavní tribuny, bychom jen za posledních pět let nespočítali na prstech jedné ruky. A právě těm jsou nové – pokoranovirové – pořádky šité jako na míru.

„Zažil jsem mnoho hráčů, kteří na tréninku zářili, ale každou sobotu se před plným hledištěm rozklepali. Pro ně teď budou prázdné tribuny výhoda, budou se cítit jako na tréninku. Můžeme se tak dočkat mnohých překvapení,“ řekl před restartem německé bundesligy legendární Franz Beckenbauer a je dost pravděpodobné, že právě klokaní atak Evropské ligy je jedním z těch překvapení.

Jako by to vytušili i fanoušci v zelenobílém kotli, kteří za brankou vyvěsili vzkaz pro hráče: „Fanoušků si nevšímejte, hrajte stejně dobře, jako když tu žádní nebyli.“ Ale v první půli „klokani“ tak dobře jako s Teplicemi, Budějovicemi nebo Jabloncem rozhodně nehráli a do kabin odcházeli s vědomím, že cesta do semifinále play-off skupiny o Evropu je mnohem delší, než ještě před pětačtyřiceti minutami vypadala.

Do druhé půle ale „klokani“ naskákali jako vyměnění a od šedesáté minuty, kdy statického Kamila Vacka nahradil pohyblivý Kolumbijec JhonMosquera, už – fanoušci nefanoušci – předváděli možná svůj nejlepší jarní výkon vůbec.

Festival neproměněných šancí a fotbal „nahoru dolů“, který splňoval všechny parametry pohárového utkání, ještě nabral na obrátkách, když v 76. minutě nahradil Jana Vodháněla Michael Ugwu.

V poslední čtvrthodině už se naplno projevila kondiční převaha zelenobílých a dva Mosquerovy góly v nastavení v kombinaci s velkou dávkou štěstí, kterou si „klokani“ vybrali třeba při střele Klimenta do břevna, ukázaly, že i tým, který devadesát minut (osmdesát devět a půl) vede, může nakonec prohrát.

Právě fyzická připravenost byla podle domácího útočníka Jakuba Nečase tím hlavním důvodem, proč si semifinále play-off proti Mladé Boleslavi zahraje Bohemka, a ne Slovácko. A kdo si ještě vzpomene na obrázek hrací plochy po závěrečném hvizdu z prvního utkání, kdy se hned čtyři hráči Slovácka vyčerpáním zhroutili na trávník, musí mu dát za pravdu.

Díky výborné kondici, ale možná i díky prázdným tribunám a bezprecedentní absenci strachu o udržení v posledních kolech základní částí ligy, si „klokani“ poprvé od osmdesátých let zahrají o možnost poměřit se s evropskou konkurencí.

V cestě jim stojí už jen Mladá Boleslav, která zdolala České Budějovice (2:1 a 2:0) a pravděpodobně pátý celek skupiny o titul.

Tomáš Benda