Vše o „kauze Berbr“ v novém HATTRICKU! Taťka i Fidel, kterého prý práce u StB zocelila

Taťka, Náčelník nebo po kubánském komunistickém vůdci Fidel. Tak říkají Romanu Berbrovi jeho podřízení oblíbenci a nohsledové. Bývalý fotbalový ligový rozhodčí, od roku 2013 místopředseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), už předtím dlouholetý šéf Plzeňského fotbalového svazu a dosud policejně nedotknutelný šestašedesátiletý funkcionář se stal po zatčení svého souputníka, předsedy FAČR Miroslava Pelty (ten je souzen kvůli známé dotační kauze v roce 2017), faktickým vládcem českého fotbalu.

Vyučil se mlýnským montérem. V roce 1975 vstoupil do Sboru národní bezpečnosti (SNB), kde pracoval jako řidič náčelníka u plzeňské dopravní policie. Během služby absolvoval Praporčickou školu SNB, za kterou získal maturitu. Od 1. února 1979 do 31. ledna 1980 byl příslušníkem kontrarozvědky Státní bezpečnosti (StB), konkrétně referentem 2. oddělení I. odboru správy StB Krajské správy SNB Plzeň. Práci pro StB sám přiznal, chlubil se jí, a tvrdil, že zde pracoval až do roku 1988.

Jako bývalý rozhodčí se stal aktérem několika kauz spojených s českým fotbalem. Dlouholetý šéf sportovní redakce České televize a bývalý člen komise rozhodčích FAČR Otakar Černý o něm v srpnu 2017 prohlásil, že řídí český fotbal mafiánským způsobem.

Berbrovou partnerkou a druhou manželkou je bývalá plzeňská fotbalistka a rozhodčí, exšéfka komise rozhodčích FAČR a současná členka komisí rozhodčích UEFA a FIFA Dagmar Damková, která je rovněž jako Berbr členkou výkonného výboru FAČR s funkcí předsedkyně Řídící komise pro (výkonnostní) fotbal v Čechách,

Dne 16. října 2020 byl Roman Berbr zatčen Policií České republiky při policejní razii v sídle FAČR.

To se o něm píše v encyklopediích.

¨

Byl schopný. Všeho

Jako hlavní rozhodčí debutoval ještě před listopadovou revolucí v roce 1989 ve federální československé lize, objevil se i na mezinárodním poli. Pískat uměl, byl schopný, ovšem všeho. O Berbovi se říká, že přesně věděl, co chce na hřišti udělat. Uměl dovést zápas tam, kam potřeboval, a netajil se tím. Naopak, dával to někdy od první minuty najevo. Povídalo se o tom, jak vyhlašoval, že vybraného hráče vyloučí do 15. minuty – a stalo se.

Památným se stal jeho výkon z května 1995, kdy spolu o titul válčily Sparta (v pozadí s kontroverzním, později odsouzeným, majitelem Petrem Machem) se Slavií. Berbr tehdy na Letné asistoval u výhry sparťanů 4:0 nad tehdy velmi kvalitním celkem z Českých Budějovic. Odpískal dvě penalty, uznal sporný gól, domácím poslal na tribunu trenéra a vyloučil dva hráče. Rozzlobený jihočeský útočník Karel Vácha si v zoufalství při odchodu ze hřiště na hlavu posadil kýbl s vodou a hlesl: „Fraška!“

Síť z bývalých sudích

Z čeho vůbec plynula Berbrova neochvějná pozice v českém fotbale? To před zářijovou valnou hromadou FAČR v Olomouci dokonale popsal na Seznamu Zprávy respektovaný fotbalový komentátor Luděk Mádl:

„Roman Berbr před dvaceti lety nelenil, objel si české okresy. A vytvořil v nich síť z bývalých rozhodčích. Tahle pyramida hrůzy stojí neochvějně dál, protože ji prakticky nikdo neatakuje. Přitom v okresních fotbalových volbách, potažmo pak v krajských, má tři sta tisíc členů FAČR prostřednictvím svých klubů možnost s tím vším zatřást. Jen to nevědí. Anebo se jim nechce. Proč si komplikovat život, když fotbal je přece hlavně zábava? No a s touhle jednoduchou úvahou Berbr samozřejmě úspěšně pracuje. Jestli totiž něco opravdu umí, tak číst v lidech, v jejich slabostech, zakomponovat do příslušné rovnice jejich neznalost, lenost a strach. A ta rovnice mu pak prostě nemůže nevycházet.“

S Kajinkem, Křetínským i Tvrdíkem

Berbr často o sobě s oblibou říkal, že se domluví s každým, třeba i s legendárním českým vězněm Kajínkem. Je pravda, že ani majitel Sparty a jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetínský, ani šéf Slavie s velkým politickým vlivem Jaroslav Tvrdík s ním nedokázali bojovat, a pokud chtěli dosáhnout úspěchu, museli se s ním dohodnout. 

Křetínský se už na podzim roku 2011 vytasil se svou pověstnou kabelou. Mířil především na lidi, kteří měli či ještě mají blízko k Viktorii Plzeň, ovšem znalci viděli v pozadí siluetu Romana Berbra. Za čtyři roky na to začala v Křetínského deníku Sport další ofenzívou proti Berbrovi, když jeden známý rozhodčí za druhým začali mluvit o tom, jak místopředseda FAČR ovládal přes svou manželku Dagmar Damkovou komisi rozhodčích. Jenže ještě během soudů, které Berbr s Damkovou zaplavili svými žalobami proti odbojným sudím, zakopal Křetínský s plzeňským „Náčelníkem“ na čas válečnou sekeru. Bylo totiž nutné, aby vlivný asociační místopředseda neházel vidle do autonomie profesionální ligy pod vedením LFA (Ligové fotbalové asociace). To bylo dítě Sparty, které dostal na starost letenský místopředseda a Křetínského brněnský spolužák a kamarád Dušan Svoboda, o němž Berbr ve svazovém týdeníku Gól tvrdil, že se do fotbalu nehodí a že byl do vedení FAČR zvolen jen kvůli Peltově zásahu těsně před volební valnou hromadou v červnu 2013.

Berbr nakonec se samostatnou profiligou ustoupil, ale nebylo to rozhodně zadarmo. Sparta ho navíc na další valné hromadě veřejně volila a v době jeho sporů a bojů s moravskou komorou ho názorově podpořil i deník Sport.

Slávistický šéf Jaroslav Tvrdík zprvu proti Berbrovi vyhlásil válku. Slavia odvážně volila místo Berbrova vyvolence Martin Malíka za předsedu Petra Fouska a jako jeden z málo klubů veřejně hlasovala i proti Berbrovi. Jenže ve stejně době Tvrdík zjistil, že Slavia má po podzimní části ligové sezony 2017/2018 na Viktorii Plzeň obří bodovou ztrátu.

I tak vlivný politický hráč jako Tvrdík patrně zjistil, že chcete-li v českém fotbale uspět, nemůžete mít Romana Berbra za vyloženého nepřítele. Tehdejší sportovní ředitel červenobílých Jan Nezmar přes své letité, ještě liberecké, přátelství se dvěma Romany – Berbra a Rogoze – přivedl znepřátelené soky k jednomu stolu. A Berbr se v novinách pochlubil, že se sešli, dokonce dvakrát, i s Tvrdíkem a jaká to byla příjemná setkání. 

V Edenu pak mohli naplno na hřišti rozvinout své sportovní umění bez falešných tónů píšťalek rozhodčích, v roce 2019 vyhráli ligu i pohár a postoupili i do Champions League. V Plzni byl kvůli tomu údajně velký řev.

Vyřadili ho z řad rozhodčích

V českých médiích se rozšířil mýtus, že Roman Berbr vyšel ze všech velkých skandálů a kauz v českém fotbale (1995, 2004, 2006 atd.), včetně poslední sázkařské aféry, bez úhony. S tím, že má údajně dokonalé krytí u policie. 

Nebyla to ale tak docela pravda. Už v roce 1995 ho fotbalová disciplinární komise potrestala půlročním zákazem činnosti kvůli jeho později přiznaným lžím a křivému svědectví proti tehdejšímu sportovnímu řediteli pražské Slavie Františku Ciprovi. Toho Berbr nejprve obvinil z nabízení úplatku a pak posléze přiznal, že si to celé vymyslel. Navíc byl Berbr ve stejném roce 1995 na základě nedůvěry ligových klubů vyřazen z listiny prvoligových sudích.

Z řad českých fotbalových rozhodčích měl být ovšem Berbr s okamžitou platností vyřazen už před třiceti lety, v roce 1990.
Kým? Pěti členy Západočeského fotbalového svazu. Kdy? 2. května 1990. 
Důvody: a) úplatky od rozhodčích za postupy, b) ovlivňování zápasů, c) ovlivňování delegáta. Usnesení členů tehdejšího Západočeského fotbalového svazu podpořené fotografií ručně psaného zápisu z jednání přinesl deník Blesk v pondělí 1. července 2013 jako svou hlavní zprávu dne.

Bod číslo 6 tehdejšího usnesení z 2. 5. 1990 zněl jasně: „VYŘAZENÍ ROZHODČÍHO R. BERBRA Z ŘAD ROZHODČÍCH – IHNED“. Podepsalo jej tehdy pět členů Západočeského fotbalového svazu (tři byli z jednání omluveni).

„Vidím to jako dneska. Řekli jsme si, že to, co provádí, musíme zastavit. Ale nezlobte se, víc k tomu nechci říkat. Nepotřebuju, aby mi od něj chodily výhrůžné esemesky,“ prohlásil v Blesku v roce 2013 na začátku léta jeden z pamětníků tehdejšího jednání výboru Západočeského fotbalového svazu.

Jenže pro Romana Berbra platí obzvlášť rčení: „Vyhodíš ho dveřmi, vrátí se ti oknem.“

Opora StB, nebo čičmunda?

Jeho pracovní angažmá u komunistické Státní bezpečnosti ho nikdy netrápilo. Naopak, chlubil se jím. Ostatně jeho koníčkem bylo v domě v Žerovicích na Plzeňsku budování skansenu komunismu s čínskou vlajkou a fotografiemi a plakáty Klementa Gottwalda. Lidi s oblibou zdravil komunistickým pozdravem „Čest práci“.

V roce 2013 autorovi knihy „Kmotr fotbal“ Luďku Mádlovi Berbr mj. tvrdil, že před listopadem 1989 pracoval sedm let pro rozvědku StB.: „Dělal jsem sedm let u rozvědky, to mě utužilo. Měl jsem na starosti Bundesnachrichtendienst, německou rozvědku. A Izraelce.“

Berbrův bývalý kolega z řad rozhodčích Karel Popper, který rovněž pracoval v StB, o místopředsedovi FAČR ovšem před pěti lety v deníku Sport prohlásil:

„Byl to čičmunda, který vykládá úplné nesmysly. Chlubí se, že dělal u rozvědky, což byla I. správa, kde měl na starosti německý Bundesnachrichtendienst (BND) a rovněž pracoval proti izraelskému Mosadu. Já si ale zjistil, že to byl čičmunda, který jezdil jako řidič u krajské správy. Pak si požádal, aby byl přeřazen výš. Úplná blbost je, když prohlašoval, že ho vyhodili ze sboru za to, že něco utrousil o roku 1968.“

Když Mádl badáním v archivu místopředsedu FAČR usvědčil, že to bylo opravdu poněkud jinak, sdělil Berbr ještě ve stejném roce asociačnímu týdeníku Gól, že šlo jen o deset měsíců a že šlo o kontrarozvědku.

„Ano, je pravda, že jsem nastoupil v pětadvaceti letech na Krajskou správu policie a pracoval jsem deset měsíců na oddělení kontrarozvědky. To, je prosím, složka, kterou má každý stát na světě a za jakéhokoliv režimu. To znamená, že i dnes v Česku ji máme a pracují tam další naši svazoví členové. U StB, která sledovala lidi, vyslýchala a podobně, jsem nikdy nepracoval! Po deseti měsících jsem odešel do civilu, protože mně v těch letech tenhle režim nevyhovoval. Předtím ani potom jsem nikoho neudával a na nikoho nesháněl materiály. Má práce se týkala jen zahraničí,“ řekl Roman Berbr v rozhovoru pro Gól v roce 2013.

Psychiatr: Jako agresivní psychopat

Šokující bylo i Berbrovo chování z května roku 2006, kdy byl vlivným členem komise rozhodčích a delegátem svazu.

Redaktor deníku Blesk Libor Pospíšil tehdy napsal, že Roman Berbr byl spolu s rozhodčí Dagmar Damkovou s Čedokem za „podivných“ okolností na dovolené v Brazílii.

Berbrova reakce byla zběsilá.

Popisuje to deník Blesk z 22. května 2006:

„Berbr. Tohle jméno uviděl náš redaktor Libor Pospíšil na displeji svého mobilu mezi nepřijatými hovory. Zavolal zpátky. ‚Ty debílku, jedu zase do Brazílie. Vezmu tě s sebou, můžeš mi tam lízat pr.el,‘ ozvalo se ze sluchátka. ‚S kým mluvím?‘ zeptal se překvapený kolega. Nechtěl věřit, že hovoří s Romanem Berbrem, jenž byl před valnou hromadou šéfem volebního štábu sparťanského šéfa Vlastimila Košťála. ‚Seš chudák, ty na to nemáš, budeš mi lízat pr.el.‘ Víc redaktor neslyšel, neboť hovor ukončil.“

Ze stejného čísla potom dostal smršť téměř dvaceti textových zpráv (o telefonátech nemluvě), obsahem velmi podobných.

Psychiatr Jan Cimický pak pro Blesk uvedl, že Roman Berbr se chová jako agresivní psychopatická osobnost. Lékař tak soudil z výše zmíněných SMS zpráv. „Připomíná mi milionáře Bohuše z filmu Kurvahošigutntag. I člověk, jehož esemesky mi citujete, dává na odiv, že chodí do hotelu na snídani a má mercedes. Lidé s touhle poruchou dokážou svým podřízeným udělat peklo na zemi,“ tvrdil v Blesku v roce 2006 psychiatr.

Berbr začal po listopadu 1989 podnikat (maloobchod s čajem, stavební firma v Nýřanech). Ti, co ho dobře znali, tvrdí, že i ve funkci sudího se choval arogantně, a to jak ke svým asistentům, tak k hráčům na hřišti.  Byl tvrdý, nekompromisní, jeho zásada, kterou rád dával k dobru byla:

„Rozhodčí musí být na první pohled grázl.“

A také vymyslel nové slovo. „Ješitoměr“, který má podle svých slov sám hodně vysoký.

Podivná Notilea

Loni v květnu jsme v magazínu HATTRICK psali o tom, že společnost, která zajišťuje pro Berbrův Plzeňský krajský fotbalový svaz marketing, je vlastněná na Seychelách. Kolik peněz (a kde) z ní končí, není jasné. Zatímco na Plzeňsku obchodují s televizními právy na krajské soutěže, v sousedním Jihočeském kraji za ně, alespoň v době, kdy se začalo s přenosy z těchto soutěží, prý nic nechtěli.

Předseda Plzeňského fotbalového svazu Roman Berbr sedí v dozorčí radě společnosti. „Spolupráce je dobrá, Notilea má naše televizní práva. Pro lepší pochopení, je to náš STES,“ uvedl loni na dotaz redaktora Deníku N o spolupráci krajského svazu a společnosti Notilea Berbr. „Ta televizní práva jsou na všechna utkání Plzeňského fotbalového svazu v kraji, jinak to ani nejde. Hledáte čerta, kde žádný není, ale klidně si ho hledejte,“ dodal Berbr.

Rozdíl zde však je poměrně zásadní. Zatímco marketingová společnost STES je vlastněna Fotbalovou asociací České republiky, jediným akcionářem společnosti Notilea se stala firma Luccas Corporation Ltd. sídlící na Seychelách, kde není možné vysvětlit, kdo na společnosti vydělává.

Jak uvedl i Seznam Zprávy, v zákulisí se spekuluje, že vyšetřování manipulací kolem zápasů Vyšehradu má být zejména v souvislosti s Romanem Berbrem jen vstupní branou k tomu, aby se policie dostala k dalším skutečnostem s ním spojeným.

Zejména pak ke společnosti Notilea, deklarované na seychelského vlastníka, ve které je Roman Berbr členem její správní rady. Spekuluje se o tom, že právě na účtech společnosti Notilea má ležet Berbrův majetek, nabytý dlouholetým nekalým uplatňováním jeho vlivu v rámci českého fotbalu.

A policie ví také o jeho prodejně stavebnin v Nýřanech, kde jsou k vidění garáže pro luxusní vozy, které má Berbr v držení. Zvláštní slabost má Berbr pro značku Ferrari. V rámci prohlídek jeho nemovitostí měla být nalezena i větší hotovost a další cennosti. Berbr bude muset vyšetřovatelům vysvětlit původ tohoto majetku.

U soudu prohra 0:6

Přesně před rokem, v pátek 18. října 2019 se odehrála významná věc. Bývalý rozhodčí Tomáš Kovařík vyhrál nad Romanem Berbrem i odvolací jednání u Městského soudu v Praze. Předseda odvolacího soudu Tomáš Novosad konstatoval, že pravdivost výroků žalovaného o tom, že Berbr ovlivňoval činnost komise rozhodčích byla prokázána. Zamítnutí žaloby místopředsedy FAČR a jeho partnerky, bývalé šéfky komise rozhodčích FAČR Dagmar Damkové je tedy pravomocné. 

„Jsem šťastný, zase jsem začal věřit v českou justici. Spravedlnost nakonec zvítězila.  Za svými výroky si stojím, nemám v postoji vůči Romanu Berbrovi cokoli měnit, za ty více než tři roky se v dané věci nic nezměnilo. Vím, že to ještě není konec, že to bude trvat ještě dlouho a že se protistrana odvolá, podobně jako v jiných podobných kauzách mých rozhodcovských kolegů,“ konstatoval bývalý špičkový asistent Tomáš Kovařík.

Celou kauzu odstartoval v srpnu 2015 svou výpovědí pro deník Sport bývalý hlavní mezinárodní rozhodčí Libor Kovařík (jmenovec Tomáše Kovaříka), když veřejně kritizoval situaci v prostředí českých arbitrů a především pranýřoval počínání Romana Berbra, jenž podle něj proti nesystémově zasahoval do práce komise rozhodčích.

K Liboru Kovaříkovi se přidali další kritici, na což následně Berbr a Damková reagovali sérií žalob. Kromě sudích Tomáše Kovaříka, Radka Kociána a Antonína Korduly, po nichž požadovali pouze omluvy, se to týká také právě Libora Kovaříka (800 tisíc korun a omluva) a internacionála a bývalého svazového delegáta Ladislava Vízka (100 tisíc korun a omluva).

Loňská říjnová kauza Tomáše Kovaříka byla pro duo Berbr/Damková už šestým neúspěšným verdiktem.

Pokud jsme zmínili skóre 0:6, je třeba uvést, že úplně první „zápas“ u Obvodního soudu pro Prahu 9 v květnu 2016 Berbr s Damkovou vyhráli. Jenže jak se ukázalo, fotbalově „peltovskou“ mluvou řečeno šlo o poněkud „cinklý“ duel, jehož výsledek byl záhy anulován.

Ze soudkyně Sylvy Mašínové, která po několika minutách rozhodla, že se Tomáš Kovařík musí omluvit, aniž by povolila účast jediného svědka žalované strany, se totiž díky policejním odposlechům vyklubala známá expředsedy FAČR Miroslava Pelty (mj. Berbrova svědka v podobných kauzách). Mašínová dokonce přiznala krátký vztah s Peltou, ten ho sice popřel, ovšem přiznal, že soudkyni poskytoval VIP vstupenky na významné fotbalové zápasy, letenky na zájezdy reprezentace apod. Soudkyni dokonce hrozilo, že přijde o talár, nakonec byla potrestána nejvyšším možným snížením platu.

Již předtím pak Městský soud v Praze v říjnu 2016 v plném rozsahu vyhověl Kovaříkovu odvolání. Soudce Tomáš Novosad totiž konstatoval, že soudkyně Mašínová postupovala nesprávně, že v podstatě nadržovala Berbrovi s Damkovou, že brala v potaz pouze jejich důkazy, zatímco Kovaříkovy svědky a důkazy striktně odmítala. „Takový postup je v zásadním rozporu s občanským soudním řádem,“ uvedl Novosad, vrátil případ k novému projednávání Obvodnímu soudu pro Prahu 9 s tím, že kauzu musí převzít jiný soudce, a zavelel tak k jasnému obratu ve skóre Berbrových sporů.

Jak to má nyní Pelta s Berbrem?

Když byl v červnu 2013 v pražském vysočanském hotelu Clarion zvolen Roman Berbr místopředsedou FAČR, pravil předseda Miroslav Pelta, že si ho tak nyní lépe pohlídá a že mu vyhlašuje v jeho některých aktivitách nulovou toleranci. Také ovšem mluvil o tom, že kdyby „Berbr padl ze skály, spadne s ním do ní i on sám.“

Nakonec to bylo kvůli známé dotační kauze naopak, přitom do ní Pelta patrně spadl částečně i kvůli Berbrovi. Chodil mu ochotně za svědka v jeho nesmyslně úporných soudních sporech s odbojnými rozhodčími. A dokonce mu „objednal“ u soudu v Praze 9 svou oblíbenou soudkyni. Jenže se to provalilo, soudkyně, jak jsme již zmínili, málem přišla o talár. A co víc, mluví se o tom, že nasazené policejní odposlechy usvědčily nejen ochotnou paní soudkyni, ale objevily mj. i dotační hrátky Miroslava Pelty s náměstkyní ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Simonou Kratochvílovou v hnízdečku lásky na pražském Senovážném náměstí.  

Tomu se říká „pro dobrotu na žebrotu“. Mimochodem nevděčník Berbr pak u soudu veřejně kritizoval Peltu ze špatného ekonomického řízení FAČR s tím, že „byl pět minut od vypnutí celého svazu“.

Vztah dvou souputníků velice ochladl. Nyní padá ze skály i Berbr. Hovoří se o něm jako o neúprosném a silném šéfovi. Jenže někteří lidé ze Strahova, kteří ho zažili v krizových situacích, tvrdí, že se průběhu některých průšvihů hroutil překvapivě mnohem rychleji než Pelta, jehož vychovala drsná varnsdorfská ulice. A že i to Berbrovo předlistopadové dobrovolné angažmá u Stb bylo vyvoláno hlavně obavou z dvouleté vojenské služby a snahou elegantně se jí vyhnout.

Roman Berbr se nyní podobně jako Miroslav Pelta v květnu 2017 ocitl ve vazební cele. Pelta dodnes mluví s respektem o tom, jaké hrůzné časy v ní před více než třemi lety zažil.

Analýzu „kauzy Berbr“, stanovisko vedení FAČR a předsedy Martina Malíka, možné scénáře dalšího vývoje sledovaného případu i patnáct nejslavnějších výroků Romana Berbra – to vše najdete v novém listopadovém čísle magazínu HATTRICK, který je na trhu od čtvrtka 29. října 2020!