Trh se zbláznil
Zimní přestupní období sice platí za to slabší, ale s masivním přílivem kapitálu není v českém fotbale pro slabost místo. Tlačenka do pohárů je extrémní a baráž o udržení bude těžší než kdy dřív. Počet transferů v hodnotě přes milion eur už proto dva týdny před koncem přestupního období přesáhl pětiletý průměr o sto procent, Sparta vytvořila ligový rekord a bezprecedentně utrácely Pardubice, Olomouc i Baník…
Psal se rok 2010, když ostravský Baník přiváděl z Jihlavy za 800 tisíc eur osmnáctiletého Matěje Vydru. Od té doby ukrojila inflace z každé koruny přes padesát procent, takže stejný nákup by dnes nominálně vyšel na 1,3 milionu eur. Ale přesto Vydrovu přestupní částku Baník za těch patnáct let ani jednou nedorovnal. Až letos v zimě. Bez pěti dnů přesně o šestnáct let později poslal do nedaleké Karviné 825 tisíc eur za sedmadvacetiletého senegalského hroťáka – a autora šesti podzimních branek – Abdallaha Gninga. Proč zrovna teď?
Hrozba sestupu do druhé ligy se po polovině soutěže jeví poměrně reálně – nejen proto, že méně bodů než Baník nemá po podzimu nikdo. I souboje s druhým a třetím druholigovým celkem – ať už jím bude kterýkoli z „brněnských galacticos“, „plzeňské béčko“ Táborsko nebo Opava s novými ambiciózními majiteli v čele Martinem Latkou – budou psychicky zdecimované prvoligové otloukánky hodně bolet. Zkrátka, jestliže mají barážové hradby někdy padnout, s nejvyšší pravděpodobností to bude právě letos. A návrat mezi elitu už zase nikdy nebude těžší.
Kluby, které se v nejvyšším patře českého fotbalu nachází na spodních příčkách, si to – snad jen s výjimkou Bohemians – moc dobře uvědomují a v zimě investovaly do zbrojení souhrnně víc než kdykoli dřív. A ani zdaleka přitom nešlo jen o Baník.
Pardubické dostihy s Olomoucí
Třeba Pardubice – nově vlastněné miliardářem Karlem Pražákem –, jež mají mimochodem přesně o polovinu bodů víc než Baníček, vytáhly milion a půl eur za jedenadvacetiletého ukrajinského stopera Bohdana Slyubyka. To je o polovinu víc, než kolik činil jejich dosavadní rekord, vytvořený loni v létě duem Vecheta – Botos. Navíc si z Liberce stáhly zpátky „své“ zázračné dítě Michala Hlavatého. O částce se sice pouze spekuluje, ale jen těžko mohla být (výrazně) nižší než 800 tisíc eur, za které se kreativní středopolař před rokem a půl stěhoval opačným směrem…
A aby toho nebylo málo, další půlmilion poslaly Pardubice do švédského Trelleborgu za dvacetiletého nigerijského levého beka Emmanuela Godwina. Pět z pěti nejdražších transferů Pardubice realizovaly v téhle sezoně! Pomohou jim do pohárů, o kterých sní Hlavatý? Těžko, protože stejně nažhavených koní teď po lize běhá několik, a nemusí k tomu mít za městem vyhlášenou dostihovou dráhu.
Co na přestupním trhu předvádí třeba taková Sigma Olomouc, jež má – jak známo – také nové (a bohaté) majitele, navíc podporované místním miliardářem a majitelem banky Creditas Pavlem Hubáčkem, to se mimo Prahu nevidí. Už v létě Sigma poslala na sever Čech pět milionů eur za Berana s Ghalim a v zimě to „dokrmila“ dalšími osmi miliony za prakticky celou mezinárodní ofenzivu. A Václava Sejka… To dělá v součtu 340 milionů korun za půl roku. Tolik utratily Sparta i Slavia za celou svou historii jen ve třech sezonách. A ne, tolik si Sigma v Konferenční lize rozhodně nevydělá – leda, že by ji celou vyhrála!
Plzeň po lize mistrů nepůjde
Poměrně aktivní byla na trhu i pražská Dukla, byť finančně se držela hodně při zemi. Její zimní přestupní politika by se dala shrnout podobně jako dlouhodobá investiční strategie jejího majitele Matěje Turka – „šla po aktivech, která nikdo nechce“. Ať už to byl navrátilec Marek Hanousek, Tomáš Pekhart, Hugo Jan Bačkovský nebo Kevin-Prince Milla. Pořád jde ale o mnohem lepší přístup, než byl k vidění na Slovácku, v Mladé Boleslavi nebo Ďolíčku. Právě tyhle tři celky se svou pasivitou – případně zbavením se největších opor jako Vojta nebo Siňavskij – prakticky přednostně přihlásily do boje o udržení.
A jak to v zimě vypadalo na opačném konci tabulky? Přestože majitel Plzně Michal Strnad se vydařeným lednovým úpisem akcií své společnosti CSG na amsterdamské burze stal nejbohatším člověkem v Česku a sedmdesátým nejbohatším NA SVĚTĚ!, Viktoria papírově spíš oslabila. Za devět milionů eur prodala do Itálie Durosinmiho, za necelý milion pak na Slovensko stopera Markoviče a přišla o brankáře Jedličku. Ze zajímavých jmen naopak v kádru přivítala jen navrátilce Hrošovského a Krčíka z Karviné, a dala tak v celku jasně najevo, že souboj o dvě vstupenky do Ligy mistrů, na které ztrácí jen šest bodů, pro ni letos není prioritou. To stejné můžeme z aktivity na trhu usuzovat o Jablonci, jenž ale na rozdíl od Plzně alespoň neoslabil, jenže Okeke s Hollým mu v soubojích proti Spartě nepomohou.
Jak posílily Sparta a Slavia?
A co na to pražská „S“? Slavia se zbavovala jen nepotřebných, zato mohutně posilovala v souladu se svou dlouhodobou strategií. Do středu hřiště přivedla mladého afrického středopolaře – znovu za tři miliony eur a znovu ze Švédska. Na pozici levého beka si znovu pořídila mladého Senegalce z druhé nejvyšší české soutěže, tentokrát z brněnského Artisu, a to za dva miliony eur, čímž vytvořila historický rekord druhé ligy. A navíc poslala do Benfiky tři miliony eur za Davida Juráska, kterého tam před dvěma a půl lety poslala za téměř pětinásobek. Celkem utratila přes čtvrt miliardy korun a jasně ukázala, že po povedeném podzimu nemá v plánu usnout na vavřínech.
Naproti tomu letenští dlouho mlčeli. Přišli o Angela Preciada – jednoho ze svých nejlepších „fotbalistů“, po kterém se ale v kabině nikomu moc stýskat nebude –, a o Lukáše Sadílka, s nímž to bude spíš naopak. Na příchody se ale dlouho čekalo a ve finále nad nimi visí veliké otazníky. Ten největší pochopitelně nad Matyášem Vojtou, jedenadvacetiletým hroťákem z Mladé Boleslavi, jenž má dost možná čich na góly jako mladý Lafata, ale jestli se vyplatí za čtyři miliony eur zjišťovat, jestli je v něm i něco víc, je otázka, na kterou mají mnozí sparťanští fanoušci negativní odpověď. Vojta se v zimě stal nejdražším hráčem, který kdy přestoupil v rámci české ligy, což je nálepka, s níž se v Praze historicky nikomu moc nedařilo, ale na Letné teď mají na hrotu útoku takové trable, že to prostě musí zkusit.
Velká očekávání se pojí i s náhradou za Sadílka – pětadvacetiletý Skot Andrew Irving sice přichází na Letnou přímo z West Hamu, v jehož dresu odehrál v posledním roce a půl sedmnáct zápasů, ale to samo o sobě nezaručuje vůbec nic. Největší problémy Sparty na podzim rozhodně nespočívaly ve středu hřiště a příchod náhradníka z prakticky sestupujícího mančaftu – byť Premier League – působí ve srovnání se Slavií extrémně nekoncepčně. Naproti tomu ale zatím není co vytknout skautingu Joa Grimalda, u kterého si Tomáš Rosický může odškrnout všechny svá políčka – mladý, rychlý, reprezentant své země, a navíc import z podhodnocené soutěže východní Evropy…
Sečteno podtrženo, Sparta v zimě utratila „jen“ 175 milionů korun, což je nejen o dost méně než konkurenční Slavia, ale i méně než Sigma Olomouc. Zatím sice není důvod na tomhle základě stavět teze o podceněném přestupním období, ale celkem jasně to ilustruje, že pomyslné nůžky finančních možností se v české nejvyšší soutěži spíše přivírají.
Teď je to Olomouc, v létě to bude Plzeň, a za rok třeba Liberec, Hradec, Pardubice nebo Zbrojovka. A ti všichni si vzájemně budou zvedat ceny za hráče. Přestupů za víc než milion eur bylo letos v zimě poprvé víc než patnáct a v létě to klidně může být přes dvacet.
Dokud novým majitelům nedojde, že všichni se do evropských pohárů pro vyrovnané rozpočty dostat nemohou a nezačnou zase české kluby pomalu opouštět, čekají nás nádherné sezony. Boj o top šestku bude brutální!
Text: Tomáš Benda, Foto: Profimedia