Tady je Trumpovo
O pořádání světového šampionátu se podělily tři země. Trochu chladněji přijala turnaj přece jen stále spíše hokejová Kanada. S plnou vášní naopak roztančené Mexiko. A s nůší komplikací pak Spojené státy americké ovládané administrativou Donalda Trumpa.
Mnohé už zneklidnilo dění z prosince 2025 spojené s losovacím aktem základních skupin MS. Už tehdy mu dominoval americký prezident Donald Trump, který dokonce obdržel v průběhu akce z rukou Gianniho Infantina, šéfa světového fotbalu, Cenu míru FIFA.
V únoru 2026 nabrala tato iniciativa bizarního rozměru, když ozbrojené síly USA a Izraele napadly území Íránu. Z pohledu fotbalu byla v ten moment výrazně zpochybněna účast tehdy už řádně kvalifikovaného íránského týmu na MS. Po velkých obstrukcích se problém spočívající v tom, že pořadatelská země MS válčí s účastnickou, podařilo vyřešit. Základna Íránců se nakonec vybudovala v Mexiku. A k utkáním na půdě USA dostávalo mužstvo vždy jednorázová víza. Muselo v podstatě na zápas přiletět, odehrát ho a hned zase odletět do Mexika. Íránci si oprávněně stěžovali, že jsou v tomto režimu vůči ostatním účastníkům turnaje hendikepováni. „To, čím na MS musí Íránci procházet, opravdu není normální,“ podpořil je například i Carlo Ancelotti, trenér Brazílie. Nicméně navzdory všem trablům se Íránci turnaje zúčastnili, což byl v kontextu jiných událostí tak trochu malý zázrak.
O vstupní víza do USA totiž marně žádali nejen íránští fanoušci či funkcionáři. Do země se neměli šanci dostat ani příznivci celé řady afrických zemí. A vrcholem byl v tomto ohledu případ somálského rozhodčího Omara Abdulkadira Artana, který po příletu do Miami strávil krušných 11 hodin ve výslechové místnosti, kde byl konfrontován ohledně svých údajných kontaktů na islamistické milice. To všechno Artan odmítal a předkládal imigračním úředníkům diplomatický pas, kterým ho somálská vláda vybavila, aby neměl problémy se vstupem na americké území. Právě Somálcům, podobně jako obyvatelům několika dalších afrických zemí, totiž trumpovská administrativa už po několik měsíců odmítala vstupní víza do USA udělovat. Diplomatický pas měl být pro tuto šlamastyku schůdným řešením, nicméně nestalo se tak. Rozhodčí musel odletět domů, na území USA ho americké úřady nevpustily. A na variantu, že by Artan řídil jen zápasy v Mexiku a Kanadě, zase nepřistoupila FIFA.
Největším skandálem MS pak byla osobní ingerence Donalda Trumpa do disciplinárního řízení s americkým útočníkem Folarinem Balogunem vyloučeným v utkání s Bosnou. Každý jiný hráč by za červenou kartu dostal v následném utkání automatickou stopku. Trump ovšem s Infantinem osobně projednal, aby se na tuto údajnou „nespravedlnost“ organizátoři ještě podívali. Načež Balogun dostal „podmínku“.
Bezprecedentní zásah americké státní moci do ryze sportovního dění šampionátu vyděsil mnohé snad ještě víc než všechny problémy s vízy. Anebo také s leckdy až nedůstojnými osobními prohlídkami řady týmů, zejména afrických, jejichž hvězdám byly americkými agenty prohlíženy i tělní otvory, pro případ, že by v nich snad pašovali trhavinu.
Státy, které pořádají velké sportovní akce, jejich prostřednictvím obvykle světu sdělují: „Vítejte u nás!“ Nynější americká administrativa naopak MS využila k tomu, aby do některých zemí vzkázala: „Tady je teď Trumpovo a vás tu nechceme!“ Většina fotbalových příznivců z Evropy či Jižní Ameriky si tím sice fotbalový svátek pokazit nenechala. Ale jsou na světě země, ve kterých se na MS 2026 v USA zase až tak úplně v dobrém vzpomínat nebude.
Text: Luděk Mádl, foto: Leonardo.AI