Karel Pražák: Olomouc, nebo Plzeň?

Sbírá porsche a dinosaury, staví nejluxusnější domy, jeho média čtou úplně všichni, vlastní hokejovou Spartu a sám ještě hokej hraje. Teď má třicátý nejbohatší Čech na radaru fotbal. Kdo je Karel Pražák a kdo a proč ho z ledu láká na trávu?

Český fotbal dlouho platil za bahnitý rybníček, kterému vládne pár starých hastrmanů, kapři v něm připlouvají a odplouvají jen tak, jak oni určí, a vykoupat se v něm je to poslední, po čem „slušní lidé“ touží.

V posledních letech se ale dno tohohle bahňáku vybagrovalo, břehy se vysázely trávou a posypaly bílým pískem, a první vizionáři si přišli smočit nohy. Jinak řečeno, image nejpopulárnějšího sportu v zemi se zvedla a byznysmeni, kteří si předtím nechtěli špinit jméno, se o fotbal začali zajímat. Jestli totiž tihle pánové něco umí opravdu skvěle, tak je to počítání, a v kontextu nově vytendrovaných televizních práv či navýšených odměn pro účastníky evropských pohárů (a v menší míře i pro jejich domácí soupeře), si spočítali, že fotbal už nemusí být dírou na peníze, ale dokáže i nějaké vygenerovat.

Křetínského dnes už nejen energetický rival Pavel Tykač koupil Slavii. Mladý podnikatel Ondřej Kania si po prodeji své vzdělávací skupiny pořídil liberecký Slovan, investor Matěj Turek odkoupil pražskou Duklu, Milan Kratina chce pozvednout Teplice, Igor Fait s Vojtěchem Kačenou si před dvěma týdny dali své první brněnské derby, Ondřej Tomek se svou skupinou vyhrál tendr o Hradec Králové (ale podle jeho překvapivého vyjádření na X to ještě nic neznamená) a svou další „hračku” teď podle všeho hledá i Karel Pražák. A myslí to velmi vážně.

Blízko ke Kellnerovi

Šestapadesátiletý miliardář, který sice co do hodnoty majetku hraje úplně jinou ligu než Křetínský s Tykačem, ale mezi všemi ostatními majiteli v lize by byl aktuálně nejbohatší, sport opravdu miluje. Pochází z Budějovic, takže nepřekvapí, že v mládí hrál hokej a říká, že sport ho „naučil tvrdé práci, odhodlání, vytrvalosti a touze vítězit,“ což mu prý dodnes pomáhá i v byznysu, kde rád tahá za nitky a vystupuje spíš v pozadí.

Jeho investičnímu portfoliu vévodí průmysl, nemovitosti, telekomunikace a zábava, ale v devadesátých letech začínal v bankovnictví. Díky blízkým vztahům s Petrem Kellnerem se stal mimo jiné investičním manažerem PPF Investments, která spravovala Kellnerovy soukromé peníze, a poznal bez velké nadsázky asi úplně všechny významné české byznysmeny. Říká se o něm, že je extrémně kreativní, nápaditý a samozřejmě pracovitý. V roce 2013 se i díky tomu postavil na vlastní nohy, založil skupinu Kaprain (Karel Pražák Investments) a od té doby je o něm slyšet prakticky neustále.

Společný byznys má i s Křetínským, s nímž spoluvlastní odpadovou firmu AVE, nebo se skupinou Penta miliardáře Dospivy, s kterou nedávno dokončil miliardový developerský projekt na Vítězném náměstí v Dejvicích, a od Andreje Babiše, respektive jeho Agrofertu, odkoupil vydavatelství Mafra nebo chemickou společnost Synthesia.

Jeho specialitou ale vždycky byly problémové projekty, takže první velkou akcí, do které se Kaprain pustil, bylo symbolicky převzetí rozestavěného tuchoměřického outletového a zábavního centra POP Airport nedaleko ruzyňského letiště v konkurzu. Pražák s PPF Bankou v zádech vyplatil věřitele, centrum dokončil a neustále do něj investuje. Mimo jiné do tamního zábavního parku Majaland nebo jedné z největších a nejmodernějších soukromých sbírek dinosaurů na světě – Dinosauria Museum Prague se skutečnými fosiliemi i plastovými modely v životních velikostech.

Pomocná ruka Slavii

O fotbal se Pražák poprvé otřel už v roce 2017, když sehrál klíčovou roli při vlastnické změně slávistického stadionu v Edenu. Skutečný vlastník se tehdy skrýval za neprůhlednou kyperskou firmou a byl to právě Pražák, kdo pomohl Eden oddlužit, aby jej mohla koupit čínská skupina CEFC.

O dva roky později pak od Petra Břízy koupil hokejovou Spartu, která dvě sezony před tím zakončila základní část shodně na desátém místě, ale od té doby šest let po sobě neskončila hůř než třetí. Dvakrát dokonce základní část vyhrála, ale na titul stále čeká. Už osmnáct let. Loni ztratila luxusní náskok 3:0 v semifinálové sérii s pozdějším šampionem z Třince, letos si vylámala zuby na brněnské Kometě, což Pražák – jak už jeho jméno napovídá – rozdýchával hodně těžce. Frustrace byla dokonce tak velká, že sedmý zápas prý ani nedokoukal a z O2 areny údajně zmizel po druhé třetině, kdy Sparta prohrávala už 0:3. I to ukazuje, že opravdu není zvyklý prohrávat.

Kromě hokejové Sparty Pražák vlastní ještě pražský klub HC Letci Letňany, za jehož béčko si před dvěma lety (ve čtyřiapadesáti!) střihl patnáct zápasů s bilancí 7+5, a dvě ledové arény – Ice Areny Letňany a Kateřinky – a nejmodernější české golfové hřiště Oaks Prague, kde si taky rád zahraje.

Pražákova láska ke sportu je v byznysových kruzích známá, takže když se o fotbalovou Sigmu Olomouc začala vážně zajímat americká investiční společnost Blue Crow (vlastník Vyškova), byl Pražák okamžitě osloven, „aby to nedopadlo.“

„Hledali jsme alternativu k americké cestě, se kterou se jako člen výboru absolutně neztotožňuji,“ řekl webu iSport.cz člen dozorčí rady Sigmy i výboru spolku Sigma Jaroslav Luňák, jenž se coby vlastník hokejového Prostějova s Pražákem „zná z hokeje“.

„Moravské rodinné stříbro nemůže být prodáno investiční sportovní skupině do Ameriky. Podařilo se mi najít a přesvědčit pana Pražáka, aby si sedl ke stolu. Jednání za Sigmu jsem otevřel já. To nemám problém přiznat. Pro mě lepší partner momentálně neexistuje, je z říše snů. Sigma potřebuje českého donátora, kdo má tady nějakou reputaci, kdo tady něco dokázal a kdo je na úrovni pana Křetínského nebo Tykače. Nebo se minimálně v těchto kruzích pohybuje. Domnívám se, že pan Pražák to všechno do určité míry splňuje,“ pokračuje Luňák, jenž Sigmu sponzoruje přes svou cyklistickou firmu Olpran.

Olomouc, nebo Plzeň?

„Vnímáme potenciál, který dřímá v A-týmu i mládežnické akademii Sigmy, a jsme přesvědčení, že ho dokážeme plně rozvinout tak, aby hlavní mužstvo dlouhodobě bojovalo o přední pozice v lize a z jeho úspěchů těžil region i český fotbal. Nabídku na odkup 100% podílu v Sigmě můžeme předložit i díky zkušenostem, které jsme nasbírali nejen v hokejové Spartě, ale i při podpoře mládežnického a amatérského sportu,“ komentoval situaci Kaprain ústy Ondřeje Pechara.

Od té doby už ale uplynulo sedm měsíců, probíhá Due diligence, a jediná zpráva týkající se nového majitele Sigmy je, že mezi zájemci přibyl ještě třetí subjekt – SPL Holding, což je mateřská společnost Sigmy, jež klub finančně podporuje a propůjčuje mu svou značku už od roku 1965.

Pražákovi ale mezitím i díky tomu přistála na stole ještě zajímavější nabídka. Adolf Šádek podle všeho není úplně spokojený s ambicemi Martina Dellenbacha a Raphaela Landthalera, kterým před dvěma prodal za čtvrt miliardy 75procentní podíl v plzeňské Viktorii, a chtěl by s tím něco udělat. Klauzule ve smlouvě mu to podle informací Deníku Sport i webu SeznamZprávy umožňuje – pokud přivede někoho, kdo rakousko-švýcarskému deblu nabídne jistou částku. Ta sice není veřejně známá, ale pro českého miliardáře by neměla představovat žádný problém. S Pražákem už měl Šádek o vstupu mluvit, ale jednání určitě nejsou tak daleko jako v Olomouci i proto, že na to prý zatím Šádek úplně netlačí. Spíš – jak je jeho dobrým zvykem – chce mít připravenou půdu, až to bude jeho prioritou, anebo možná jen chce vyvinout tlak na současné majoritní vlastníky, aby byli před letním přestupním oknem otevření větším investicím do kádru. Uvidíme.

Každopádně je evidentní, že fotbal Karla Pražáka zajímá, a pokud do něj bude chtít vstoupit, nebude dlouho otálet. Dobře ví, že příležitostí nejen na prvoligové mapě ubývá a zájem o Karvinou nebo České Budějovice, kde se narodil, vzhledem ke svým ambicím mít asi nebude. Plzeň by mu slušela. Mohl by tam využít synergií s plzeňskou Škodovkou, vlastněnou PPF, kde má stále skvělé kontakty, a třaskavá kombinace hokejové Sparty a fotbalové Plzně v jednom portfoliu taky není úplně k zahození.

Na druhou stranu vstup do Olomouce by byl atraktivnější pro ligu jako takovou. Kdyby se Pražákovi na Hané povedlo vybudovat „novou Plzeň“ – klub dlouhodobě schopný konkurovat pražským „S“ – český fotbal by z toho mohl jen těžit. A jestli je toho někdo schopný, je to určitě on.

Text: Tomáš Benda, foto: Kaprain