Patrik Schick
Hattrick

Očima čísel: Schick je na zranění horší než Rosický


Čtyřiadvacet bundesligových gólů za sezonu, nejhezčí gól ME 2020, přestup za více než miliardu korun nebo stejně gólů na jednom šampionátu jako Cristiano Ronaldo. Všechny tyhle úspěchy Patrika Schicka ale v posledních měsících zastiňují zranění a srovnání s Tomášem Rosickým.

„Nikdy se nedozvím, jak dobrý jsem mohl být,“ prohlásil Tomáš Rosický, když se v roce 2017 loučil s profesionální hráčskou kariérou. Narážel samozřejmě na fakt, že kvůli chatrné tělesné schránce během ní promarodil 1301 dní a přišel o 248 zápasů nebo o domluvený přestup do Realu Madrid, kde mohl naprosto reálně vyrůst v jednoho z nejlepších záložníků své generace.

Český národ teď nejspíš tak nějak doufá, že s podobným mrzením nebude jednoho dne končit i Patrik Schick, jenž toho má s Rosickým mnoho společného. Od mladí na Spartě, přes velký přestup do zahraničí – dokonce pod vedením stejného agenta –, až po zářné sezony v bundeslize nebo závislost českého nároďáku na jeho zdraví.

Nejvíc se však v poslední době probírá jejich vzájemná podobnost v „křehkosti“. V tomto kontextu působí až neuvěřitelně, že zatímco Schick už má v kolonce dnů strávených na marodce zapsaných 612 dní, Rosický v jeho věku se zdravotními patáliemi teprve začínal – kvůli zranění tehdy dokonce absentoval úplně poprvé. První zranění totiž potkalo Malého Mozarta až v lednu 2008 – v jeho druhé sezoně v Arsenalu. Tehdy mu bylo právě sedmadvacet a koleno jej vyřadilo z provozu na rok a půl. Všechny ostatní svalové a šlachové problémy začaly až s devětadvacátými narozeninami a třináct z jeho celkových šestnácti „výpadků“ přišlo až po třicítce.

Příběh Patrika Schicka je v tomto ohledu výrazně smutnější. Pomineme- li krátké problémy s ramenem, první vážnější svalové problémy měl už v jedenadvaceti letech. V podstatě ihned po přestupu do AS Řím za v přepočtu 1,1 miliardy korun vynechal kvůli bolavému hamstringu jedenzápas, ale hned v následujícím týdnu se ukázalo, že jde o daleko závažnější komplikaci. Lékaři následně zjistili, že jde o problém s úponem v třísle, který původně neodhalili a „definitivně“ se jej prý podařilo vyřešit až po šesti letech – v létě roku 2023. Mezitím mu ale nadělal spoustu trápení a připravil jej o desítky velkých zápasů.

„Měl jsem zůstat v klidu!“

Jen v sezoně 2017/2018 Schick vynechal kvůli tříslu a následně přetíženému stehnu sedmdesát dní a šestnáct utkání. V následující sezoně se nestihl ani pořádně rozehrát a na jaře už marodil znovu. „Přišel jsem do Říma za velkou částku a chtěl jsem všechny přesvědčit o svých kvalitách. Místo toho, abych se naplno uzdravil, jsem hrál měsíce v bolestech a všechno se jen zhoršovalo. To byla chyba, měl jsem zůstat v klidu,“ vzpomíná zpětně. V sestavě se tehdy neetabloval a AS jej i coby nejdražšího hráče své historie poslalo na hostování do Lipska, kde sice nasázel deset bundesligových gólů a zahrál si i Ligu mistrů, ale na své tělo se stále spolehnout nemohl. Kotník a koleno jej natřikrát vyřadilo celkem na osm týdnů, během kterých zmeškal třináct zápasů.

Následoval přestup do Leverkusenu za 700 milionů korun a stejná písnička se rozjela nanovo. Hned v říjnu si Schick – v prvním zápase, ve kterém dal gól –, utrhl hamstring a chyběl skoro měsíc a půl. Přesto dokázal v sezoně nasázet celkem třináct branek a napsal tak úžasnou předehru představení, které v Německu rozehrál v následujícím ročníku.

Přestože v sezoně 2021/2022 vynechal ve třech etapách celkem třináct zápasů, nastřílel v lize neuvěřitelných čtyřiadvacet gólů. Víc než Erling Haaland, Christopher Nkunku, Moussa Diaby nebo Serge Gnabry. Mimochodem, šlo o počin, který byl v Česku tak trochu nedoceněn. Možná kvůli vysokým částkám, za které Schick přestupoval, nebo osudu, který mu byl od „puberty“ předpovídán… Nicméně přes dvacet ligových gólů za sezonu v jedné z top pěti nejlepších evropských soutěžích nedokázal nikdy nasázet žádný jiný Čech v historii. Ani Jan Koller, Milan Baroš, Vratislav Lokvenc, Pavel Kuka nebo Tomáš Skuhravý. Nikdo.

Lepší než Haaland

V celé bundeslize tehdy Schicka přestřílel jen jeden borec – Robert Lewandowski – a tak nějak se očekávalo, že po odchodu „Lewy“ do Barcelony a Haalanda do Manchesteru City se Schick stane suverénně nejobávanějším sniperem v Německu. S čísly z předcházející sezony by se jím i stal, neb nejlepšími střelci byli s „pouhými“ šestnácti brankami Niclas Füllkrug a Christopher Nkunku. Jenže přišla série zatím nejdelších zranění.

Už po sezoně šel na první operaci, ale ani po ní nebyl jeho stav stoprocentní. Na začátku nového ročníku měl Leverkusenem náročný program, sešla se spousta zápasů v krátkém časovém sledu a odneslo to tříslo. Definitivně. Nejprve o sobě dalo vědět v říjnu a následně i v listopadu, kdy Schicka vyřadilo až do února, a hned nato znovu – od března až do října. „Nejvíc to na mě padlo hned v březnu, byl jsem strašně frustrovaný. Kdo si tím neprojde, nepochopí. Furt jsem se jen plácal na místě, nikam jsem se neposouval. Vážně to byly špatný časy,“ vzpomíná…

Celý materiál o Schickově zdraví včetně tělesné mapy všech zranění si můžete přečíst v novém čísle časopisu HATTRICK. Poznáte jej podle bledě modré titulní strany s jeho bývalým spoluhráčem Erlingem Haalandem, jenž vyhrál Puma Zlatý míč HATTRICKU.