Ligová procházka Pavla Procházky

Na hlavu poražený Vrba. A zbláznil se Trpišovský? Nikoli, byť Slavia bez stoperů málem spadla do Csaplárovy pasti

Sobotní  šlágr 7. ligového kola Viktoria Plzeň-Sparta (3:2) po reprezentační pauze překvapil, a to jak svou úrovní, tak průběhem i výsledkem. Bookmakeři Fortuny se po blamáži se středečním přátelským utkáním Česko-Ukrajina (1:1) opět kardinálně sekli – čtyři procenta na výhru Viktorky, šest na remízu, 90 procent na vítězství Letenských. Tak určitě.  I když i já jsem si myslel, že po vyřazení Západočechů z Evropy, prohře s nováčkem z Hradce Králové, problémech s  prodejem klubu a začínajícím výprodejem hráčů (Brabec, Ba Loua) bude ve Štruncových sadech potvrzen: 1. návrat plzeňského klubu mezi provinční oddíly, 2. sparťanský výkonnostní i výsledkový vzestup a progres. Nic z toho se ale nekonalo.

Slavia vede tabulku pravdy o 4 body před Plzní a Baníkem

Exletenský kouč ve viktoriánských službách Michal Bílek znovu (po výsledcích na ME 2012, resp. 2016) předčil explzeňského trenéra ve sparťanských službách Pavla Vrbu. Viktorka tak vede tabulku o dva body před Spartou a Slavií, která tak díky nedělní domácí výhře nad Slováckem (2:1) zůstává jako jediný tým v lize neporažena. 

Ovšem po Takácsově odstoupení dohrávala závěr utkání bez klasického stopera a přestože ještě v poslední minutě vedla 2:0, málem spadla do vlastní Csaplárovy pasti a jen tak tak, že v závěru o cenné vítězství nepřišla. 

Slávisté mají odložený pražský zápas s Olomoucí k dobru a jelikož ze šesti utkání hráli doma teprve podruhé, zatímco venku čtyřikrát, vedou tabulku pravdy s deseti plusovými body o čtyři body před Plzní a ostravským Baníkem (oba +6) a o šest bodů před Spartou a Slováckem(oba +4).    

Vrba? Na co sáhl, to pokazil… Pěkná čtyřka z dusíku nepřišla

Zatímco bookmakeři Fortuny bezmezně věřili Spartě, v listu majitele letenského klubu Daniela Křetínského, deníku Sport „čuli“ remízu, konkrétně 2:2. Jako by Vrbovi a spol. až tak nevěřili. A po utkání jej pak až nečekaně ostře sepsuli.   

Člověk by čekal tradiční komentář ve stylu funkcionářské hlášky z filmu Marečku, podejte mi pero!:  „Jsou tu už zárodky toho pozitivního. Mám na mysli tu pěknou čtyřku z dusíku.“ Třeba s připomenutím gólu na 2:3 v podání náhradníků v čele s Drchalem a zdramatizování závěru utkání. Ale ne. 

Jan Vacek ve své glose v rubrice „Pohled“ v Nedělním sportu, možná povzbuzen záběrem velmi kyselého obličeje sparťanského sportovního Tomáše Rosického v hledišti,  dal Vrbovi co proto. V poznámce s názvem „Vrba zvolil špatně“ mj. napsal: „Snažil se přechytračit soupeře. Vymýšlel, kombinoval. Šťastnou ruku ovšem Pavel Vrba v sobotu neměl. A to ani trochu. Šel do rizika, když rozbil stoperskou dvojici Panák – Hancko a poslal do základní sestavy Lukáše Štetinu. Stejně jako na Bohemians to nevyšlo.“

Vacek Vrbovi vyčítá i sázku na sestavu bez klasického podhrotového hráče (Michal Sáček ani Filip Souček jimi nejsou), kvůli čemuž zůstal Adam Hložek na hrotu útoku osamocený jako kůl v plotě. 

„Letenští ve Štruncových sadech na plné čáře selhali, nedokázali navázat na předchozí výkony a žádný bodový zisk si nezasloužili. Pod jejich prvním porážku v ligovém ročníku se ale podepsal i kouč,“ uzavřel svůj „Pohled“ Jan Vacek a nezbývá než s ním v tomto případě souhlasit. 

Když si Hložek chystal penál do 3. třídy

Pokud ale budou sparťané hledat spásu v Bořku Dočkalovi (v sobotu ještě absentujícím), nevydají se podle mého názoru na správnou cestu nápravy svého sobotního zmaru. 

Sparta tak v Plzni nevyhrála už deset let. Kolega, jenž si říká Neobjektivní novinář, proto mohl na sociálních sítích konstatovat:

„Když Sparta naposledy vyhrála v Plzni, v názvu ligy byl Gambrinus, Adam Hložek si chystal nový penál do 3. třídy, prezident Klaus si v Chile pořídil nové pero a v poslanecké sněmovně seděl Radek John a Věci veřejné…” 

Ukázalo se také, že Sparta mívá problémy, když narazí na soupeře, který klade odpor. To Slavia v lize ztrácí spíše se slabšími protivníky. Teď třeba porazila na jaře čtvrté (a nyní páté) Slovácko 2:1 i v poněkud slátané sestavě. Ovšem hlavně v závěru (ale i na začátku druhé půle) se o své vítězství, resp. vedení hodně bála. 

Hráči Slovácka totiž zejména v úvodu i v závěru druhého dějství do slávistů hodně bušili a nebýt gólmana Aleše Mandouse, který konečně dostal v brance červenobílých příležitost, obětavých zákroků obránců a také velké dávky štěstí, mohlo to být nakonec 2:2.

Takácse nepřesvědčili, už nemohl

Přitom třeba za stavu 2:0, kdy běžela předposlední minuta, se zdálo, že už se Slavii nemůže nic stát. Pokud byl gól ve vzduchu, tak spíše ten na 3:0. 

Jenže zatímco trenér hostí Martin Svědík posílá po vysokém útočníkovi Vechetovi (193 cm) do hry i dalšího dlouhána Ondřeje Šašinku (185), slávistický kouč Jindřich Trpišovský stahuje z placu jediného skutečného stopera a hlavičkáře Takácse (193). Dává na hřiště sice vysokého Krmenčíka (190), ale to je útočník, na místech stoperů slávistům zůstávají levý obránce Bořil (175) a Holeš (180), profesí jinak spíš záložník. 

Fanoušci Slavie kroutí hlavami a obávají se, zda se jejich oblíbený kouč Jindřich Trpišovský nezbláznil. Mladý Vecheta záhy snižuje na 1:2 a do šestnáctky Slavie lítá jeden nebezpečný centr za druhým, při jednom z nich se prosazuje dokonce „prcek“ Navrátil (170), jeho (téměř) gólové hlavičce však chybí pár centimetrů. Slovácku nakonec nepomůže ani brankář Nguyen (190), který se rovněž objevil při rohu hostí před domácí brankou. Ovšem nechybělo mnoho a ze stavu 2:0 to mohlo být za pouhé tři minuty rázem 2:2.       

„Dostali jsme zbytečný gól, sice z hezké akce Slovácka, ale v první fázi tomu předcházelo naše chybné postavení a při výškové převaze, kterou po odchodu Laca Takácse soupeř měl, to pro nás bylo hodně nepříjemné. S trochou štěstí jsme to dohráli na 2:1. Určitě se mi ulevilo. Stav byl skoro rozhodnutý, 2:0, pět minut do konce a kontrolovali jsme hru, najednou jsme propadli… Sestava byla už tak dost kombinovaná kvůli absencím, nuceným střídáním, byli jsme na hraně. Dohrávali jsme s levým bekem na stoperu, vedle něj střední záložník, i když Tomáš Holeš to hrával celkem pravidelně, za nimi Aleš Mandous při prvním startu, hodně improvizované,“ říkal po utkání slávistický trenér Jindřich Trpišovský.

A proč vůbec Takácse střídal, když se po jeho odchodu slávistická obrana úplně rozpadla? Píšeme o tom i na jiném místě: vysokého stopera přepadly křeče.  „Snažili jsme se ho přesvědčit, ať to dohraje. Laco už ale nebyl schopný, křeč ho chytala snad do obou nohou. Po zápase jsme ho donesli do ledového bazénu a budeme se ho snažit dát dohromady na čtvrtek proti Unionu. Herní absence byla znát, na druhou stranu jsem mu v nadsázce říkal, že už jsem dlouho neviděl křeče u stopera. To je pro mě vždy zážitek. Ale je opravdu dlouho, kdy hrál naposledy celý zápas,“ dodal Trpišovský.  

Ale i tak. Není to velký risk, nastoupit do tak důležitého zápasu bez jakékoli kvalitní alternativy na místo stopera? Co kdyby se Takács v úvodu zápasu zranil? Muž, který už byl jednou nohou na odchodu z Edenu, je najednou pan Nepostradatelný… 

Nejlepší hráč Slavie? Brankář Mandous!

A ještě jedna zásadní poznámka k utkání Slavia-Slovácko (2:1). Troufám si tvrdit, že kdyby v bráně červenobílých stál „Ondřej Kolář – vzor podzim 2021“, sešívaní by tenhle zápas nevyhráli. 

Ostatně slávistického debutanta Aleše Mandouse pochválil po utkání i Jindřich Trpišovský:

„Chytal skvěle. Nešlo jen o zákroky, celkově působil hodně jistě, má toho dost za sebou. Dlouho na to čekal, možná mu to prospělo, byla výhoda, že měl čas se sžít s týmem, s prostředím, herním stylem. Jsem z něho nadšený, hrál i dobře nohama. Náš nejlepší hráč v zápase.“

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK