Matematik Karel Janeček analyzuje fotbal: Nadstavbu bych zrušil, snížil bych počet týmů. Čistý čas má slabiny

ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY. Plzeňský rodák, devětačtyřicetiletý Karel Janeček je nejznámější současný český matematik, filantrop, pedagog, bojovník proti korupci a autor volebního systému D21 – Janečkova metoda. Je mj. zakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu proti korupci. Dne 21. ledna 2022 oznámil kandidaturu na prezidenta Česka. Server efotbal.cz a časopis HATTRICK využily příležitosti zeptat se Janečka na „matematické možnosti“ soudobého fotbalu. Jeho názory, analýzy či poznatky jistě fotbalové fanoušky zaujmou, leckteré asi i potěší.  Nadstavbu a baráž by totiž Karel Janeček v lize zrušil,  pravidlo o gólech na cizím hřišti naopak ponechal. A uvažovaná hra na čistý čas ve fotbale má podle něj velké slabiny. 

V dlouhodobých fotbalových soutěžích se dříve výhra oceňovala dvěma body, remíza jedním bodem. V polovině 90. let minulého století Angličané prosadili za výhru tři body. V případě remízy se však rozdělí jen dva body a třetí zůstává jaksi ve vzduchoprázdnu. V nižších českých soutěžích bylo po vzoru ledního hokeje vyzkoušeno v případě nerozhodného výsledku rozdělení tohoto třetího bodu v závěrečném penaltovém rozstřelu. Experiment se však v profifotbalu zatím neujal. Jak byste vy coby matematik bodoval fotbalové zápasy v dlouhodobé soutěži, aby to bylo divácky co nejzajímavější a nejatraktivnější? 

Myslím, si, že současný systém hodnocení je spravedlivý a divácky atraktivní. Motivuje týmy hrát na vítězství, což je vždy dobře pro diváka. Penalty jsou atraktivní disciplína, ale při krátkosti sezony by u fotbalu, třeba oproti NHL, jejich vliv byl přílišný. Pro outsidery by navíc penalty motivovaly více defenzivní fotbal, protože případný penaltový rozstřel jim dává v podstatě 50/50 šanci na vítězství. Prodloužení je výrazně méně vhodné než třeba v hokeji vzhledem k menší „gólovosti“.

V evropských fotbalových pohárech hraných vyřazovacím způsobem K.O systémem na dva zápasy (doma/venku) v případě nerozhodného celkového stavu (třeba 1:1 po výsledcích 0:0 a 1:1) rozhodovala o postupu branka vstřelená na cizím hřišti (1:1 venku, bylo lepší než 0:0 venku). Mělo to za cíl posílit ofenzivní hru na hřišti soupeře. Loni však bylo toto pravidlo po dlouhých letech zrušeno (0:0 už je nyní stejné jako 1:1). Jak byste vy coby matematik, který vymyslel spravedlivější volební systém, postupoval a jaké hodnocení gólů byste zvolil, aby pohárová utkání byla pro diváky co nejzajímavější, pokud možno až do konce duelu?

Osobní bych předchozí systém ponechal s drobnou úpravou. Nepočítaly by se góly na hřišti soupeře v prodloužení jako cennější. Toto pravidlo stavělo domácí týmy do značně nevýhodné pozice. Aktuální systém je mírně výhodnější spíše pro týmy, které hrají odvetné zápasy doma, protože při prodlužování zápasu je výhoda na straně domácích, nicméně tato výhoda je o dost menší než nevýhoda v případě počtu gólů na hřišti soupeře v prodloužení.

Zatímco v základních skupinách na fotbalových mistrovství světa, které řídí Světová fotbalové federace (FIFA), v případě stejného počtu bodů rozhoduje o pořadí, a tedy o postupu do další fáze soutěže, celkové skóre, na mistrovstvích Evropy, které řídí Evropská fotbalová unie (UEFA), v případě stejného počtu bodů rozhoduje lepší bilance ze vzájemného zápasu soupeřů, kteří mají stejně bodů. Zatímco v případě celkového skóre docházelo v minulosti k podivným závodům ve skóre, kde soupeř, jemuž již o nic nešlo, prohrál s uchazečem postupu podezřele vysoko (třeba 0:6), v případě vzájemné bilance může zase dojít k případu, kdy se v posledním kole soupeři dohodnou na výsledku, který jim oběma zaručí postup a zároveň tak předem třetího soupeře vyřadí ze hry. Takhle třeba v základní skupině ME 2004 v Portugalsku sehráli  Švédové s Dány remízu 2:2, která předem znamenala vyřazení bezmocné Itálie (vznikla na to dokonce píseň hraná předem v rozhlase s názvem „Two-two, ciao, Italia!“). Jaký systém byste volil, aby se dalo předejít podobným machinacím? Je to vůbec možné?

Pokud nejsou týmy předem domluvené hrát celých 90 minut na remízu, je to mnohem obtížnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Remíza je nicméně více pravděpodobná než jindy z taktických důvodů, které jsou naprosto fér. Já jsem pro tabulku hodnocení vzájemných zápasů.

V basketbalu platí trestný hod za jeden bod, střela z běžné vzdálenosti za dva body, střela z větší vzdálenosti za tři body. Ve fotbale každý míč v síti, tedy gól, dosažený jakýmkoli způsobem, platí pouze a vždy za jedinou branku. Navrhl byste nějaké oživení v počítání branek (jejich zdvojnásobení či ztrojnásobení) za účelem větší atraktivity fotbalu?

Nemyslím si, že jakékoliv podobné úpravy skóre jsou možné. Fotbal by se pak úplně změnil od základů, i jeho výsledky, a nemyslím, že by to jakkoliv pomohlo atraktivitě.

Nyní se experimentuje, že by se místo hrubého času na 2×45 minut hrál fotbal podobně jako třeba lední hokej nebo basketbal na čistý čas – navrhuje se doba 2×30 minut. Jaký na to máte názor, kterou variantu byste zvolil? Nebo máte nějaké řešení, aby fotbalisté hlavně v závěru zápasů zbytečně nezdržovali jako dosud?

Fotbal není tak dynamický sport jako ostatní zmiňované, při měření čistého času by podle mého názoru nebyl již natolik atraktivní pro fanoušky. Varianta čistého času má dvě velké slabiny. Za prvé: týmy mohou stejně zdržovat a tím protahovat zápas, což by mohlo být velmi nepříjemné v posledních kolech, kde by mužstva týmy takto mohla prodloužit konec svého utkání a tím vědět, jaký výsledek je na jiném stadionu a přizpůsobit svou hru. A za druhé: délka zápasů by měla výrazně větší rozptyl, což by byla komplikace pro televizní práva.

Nyní se kvůli zatraktivnění závěru české fotbalové ligy po skončení základní části 30 kol (každý z 16 týmů hraje s každým doma a venku) hraje ještě pětikolová nadstavba týmů na 1. až 6. místě (dalších pět utkání mezi sebou). Jaký herní model byste volil, aby byl co nejzajímavější – třeba play off jako v ledním hokeji nebo nějaká jiná forma?

Baráž a nadstavba nejsou natolik zajímavé pro diváka, jak se původně očekávalo. Myslím, že pro českou ligu by na atraktivitě přidalo snížení počtu týmů. Zvýšila by se tím úroveň fotbalu a prospělo by to i atraktivitě druhé ligy.

Nyní je velmi populární e-podoba fotbalu, už se tím živí i profesionální hráči. Dovedl byste ale vytvořit nějakou matematicky zajímavou hru na bázi fotbalu?

Domnívám se, že by to bylo možné, ale takhle rychle není možné odpovědět, jak by taková hra mohla vypadat, nebo jakým směrem se vydat… Když jsme společně s nadací Science 21 vymýšleli a poté realizovali matematicky zábavnou hru na bázi pexesa zvanou Mathesso, byla to soustavná práce, která trvala dlouhé měsíce. 

Napadá vás jako matematika, co by se z vaší vědy dalo ve fotbale či v hodnocení fotbalu uplatnit, aby to pro diváka byla atraktivnější než dosud? 

V současné době se matematické modelování hodně používá na výpočet statistiky Xg. Určitě se ve fotbale stala i malá revoluce, kdy jsou hráči vybírání na základě sběru dat, a to důležité jsou i jiné než raw statistiky jako počet gólů. Myslím, že statistika Xg a její zdokonalování nabízí mnoho zajímavých možností do budoucna.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK

Foto: kareljanecek.cz