Ligová procházka Pavla Procházky

Krmenčík hrál s teplotou? Loni by o tom Trpišovský mlčel. Nezpůsobilý terén v Jablonci? Byl tam vždy, i před rokem

Ani covid, ani střevní viróza, ani vichřice, ale tradiční sníh v Jablonci, který odložil nedělní duel se Spartou, způsobil, že se ze silné trojky (na čas?) stala v české nejvyšší soutěži dvojka. Jelikož Slavia s Viktorií Plzeň „utrpěly“ hubená vítězství 1:0 nad Bohemians, resp. v Českých Budějovicích, ztrácí na ně na třetím místě Letenští se zápasem k dobru už sedm bodů. Což psychice stíhačů zpravidla nepřispívá. 

Velký respekt: Bílek moc nemluví, zato koná

„V závěru jsme měli i trochu štěstí. Bylo to těžké utkání. Nedařilo se nám tak, jak jsme si představovali. Ale umíme vyhrávat zápasy, kdy se nám nedaří. Máme vůli, tým má charakter,“ řekl plzeňský trenér Michal Bílek po sobotní výhře 1:0 v Českých Budějovicích, kterou zařídil hlavou asi nejmenší hráč na hřišti, šikovný slávistický „zběh“ Pavel Bucha.

Tohle hodnocení by Bílek mohl říkat skoro v každém utkání. Viktoria Plzeň z 22 utkání sedmnáct vyhrála, přitom jen Karvinou a Liberec porazila 2:0, Jablonec 5:0 a Bohemku 6:0, vše doma. Ostatních třináct vítězství bylo o jeden jediný gól – šestkrát 1:0, šestkrát 2:1 a jednou 3:2 (loni v září doma se Spartou).

Dříve mediálně nepříliš oblíbený (hlavně v době, kdy vedl český národní tým) kouč Michal Bílek má můj velký respekt. Dosahovat tolika bodů v době, kdy majitel Adolf Šádek zoufale shání pro zadlužený klub kupce a kdy Roman Berbr už dávno nemluví do nominace sudích a nechodí k nim do plzeňské kabiny, je už nyní, v rozběhnuté sezoně, úspěch – a nemůže to být náhoda. Bílek moc nemluví, ale koná. 

To jeho slovenský předchůdce Adrián Guľa byl dlouho kvůli svým rádoby filozofickým řečičkám, které vypouštěl do mediálního prostoru, novinářským miláčkem. Než to konečně zástupci médií prohlédli, bodový skutek totiž – na rozdíl od Bílkovy současné mise – jaksi rychle utek.    

Nedráždil bych hygienu řečmi o borcích, co hrají s teplotou

To trenér Slavie Jindřich Trpišovský, který se po krátké nemoci a istanbulské pohárové absenci, v neděli před vršovickým derby rychle „vrátil do základní sestavy červenobílých“, někdy řekne, co by si možná měl nechat pro sebe. 

Jeho komentář k duelu s Bohemians zveřejňujeme v efotbale na jiném místě, zaujalo mě především vysvětlení až příliš defenzivní hry Slavia v poslední fázi vršovického derby. Bez lehkých marodů Holeše, Lingra a Masopusta to totiž zase v lize – na rozdíl od čtvrtečního duelu Evropské konferenční ligy v Turecku –  nebyla ze strany mistra žádná hitparáda. 

„V závěru jsme se více soustředili na defenzivu, nechtěli jsme soupeře pustit do šance, což se povedlo, a zápas jsme dovedli do vítězného konce. Bohemians jsou hodně zodpovědní, i to bylo oproti zápasu s Fenerbahce jiné. Na druhou stranu Turci zase neudělají takovou chybu, která předcházela našemu gólu. To se na mezinárodní scéně nestane,“ vysvětlil závěrečnou pasivitu svého týmu za stavu 1:0 Trpišovský. 

Má kritika se však týká jeho komentáře ohledně Krmenčíkovy absence, střelec totiž v neděli neseděl ani na lavičce slávistických náhradníků.     

Reprezentační útočník totiž prý na vlastní žádost odjel už v sobotu dopoledne s třetiligovým béčkem na přípravný zápas s rezervou Jablonce. Nebylo mu dobře, přesto dal dvě branky a pomohl k výhře Slavie B 4:2. 

„Odehrál zápas s teplotou. Nebylo mu dobře, ale slíbil, že půjde hrát, a šel. Vnímám to jako pozitivní krok. Chtěl jít hrát sám od sebe a odehrál devadesát minut, i když pak večer nemohl ani mluvit do telefonu. Jeho rozhodnutí jít hrát se mi líbí, ví, že to musí zlomit a sebe i nás přesvědčit.  Počítal jsem s tím, že Krmenčíka budu mít na vršovické derby k dispozici mezi náhradníky. Byli jsme tak domluvení, ale kvůli jeho zdravotnímu stavu to nebylo možné,“ prozradil Jindřich Trpišovský.

A co tedy vlastně Krmenčíkovi bylo či je, když měl teplotu a nemohl po zápase ani mluvit? Měl chřipku, virózu, nebo covid? V předcovidové době tohle možná někdo považoval za sportovní hrdinství, nastoupit s teplotou. Dneska to vypadá jako hazard. Prohlásit ještě před pár měsíci do médií, že můj svěřenec hrál obětavě i s teplotou, měl by klub druhý den na stadionu hygienickou „šťáru“.  

Když trenéři začnou mluvit o něčem jiném než o fotbale, bývá z toho občas průšvih. Je dobře, že vláda a ministerstvo zdravotnictví konečně pustily do hlediště alespoň polovinu kapacity stadionu, ale raději bych je nedráždil řečmi o statečných fotbalistech, kteří obětavě nastupují s teplotou. 

Chytal Kolář, ale jedničkou zůstává Mandous

Slávističtí fanoušci s napětím, někteří s jistými obavami, sledovali návrat Ondřeje Koláře mezi brankářské tyče.

 „Ondrův zákrok při Puškáčově šanci na začátku druhé půle byl velice důležitý a skvělý. Jsem rád, že Kolář pomohl týmu. Mandy (tedy Mandous – poznámka aut.) je ale pořád jednička,“  upřesnil Trpišovský.  

Což znamená, že ve čtvrteční odvetě play off Evropské konferenční ligy proti Fenerbahce Istanbul (21.00, vysílá ČT Sport) by měl v Edenu chytat opět Aleš Mandous. 

Slavia v sobotu v Jablonci hrála, Sparta v neděli už ne

Zatímco Slavia B si ještě v sobotu v Jablonci, ovšem na umělé trávě, zahrála, Spartě to v neděli v lize už dopřáno nebylo.

„V Jablonci napadlo během noci a nedělního rána mezi patnácti až dvaceti centimetry sněhu. Vytápění sice běží naplno již delší dobu, ale vlivem tajícího sněhu je hrací plocha téměř celá pod vodou. S ohledem na zdraví hráčů nelze utkání odehrát v řádném termínu,“ vysvětlil důvod odložení nedělního odpoledního zápasu jablonecký tiskový mluvčí Martin Bergman.

„V Jablonci se v noci na neděli prudce zhoršilo počasí, napadla vysoká vrstva sněhu. Tu bohužel není přes veškerou snahu možné odklidit nebo nechat roztát do plánovaného startu utkání, proto bylo rozhodnuto o jeho odložení,“ napsala podobnou zprávu pražská Sparta.

Ligový duel tak bude odehrán v náhradním termínu, až podle toho, jak si sparťané povedou v Evropské konferenční lize. Dříve tedy dojde na semifinálové pohárové utkání stejných soupeřů v Mol Cupu. To  je na programu pro změnu na Letné už ve středu 2. března od 19.30 hodin.

A teď pro zajímavost zpráva z 19. února. Ovšem z roku 2021: 

„Jablonec kvůli špatnému terénu nehrál předchozí domácí ligový zápas se Slováckem ani pohárový duel s Líšní. Pracovníci severočeského klubu před dalším utkání s Mladou Boleslaví (1:1) ovšem dokázali dát trávník do způsobilého stavu, byť byla hrací plocha velmi měkká a místy rozbahněná.‚Jsme rádi, že vůbec hrát můžeme. To je nejdůležitější věc nejen pro nás, ale pro všechny. Hlavně kvůli lidem… Dostali by se do stavu, kdy by se ani neměli o čem bavit. Kdybychom měli hrát na škváře v osm hodin večer, jsem připravený,“ řekl Petr Rada.

Co z toho plyne? Že v Jablonci pod Jizerskými hrami je to skoro každý rok stejné. Pamatuji doby, kdy si Jablonečtí, ale i Liberečtí, přesouvalii své první jarní zápasy na půdu soupeře – a to se začínalo na přelomu února a března. To už teď kvůli květnové nadstavbě a čtyřem červnovým zápasům reprezentačního týmu v Lize národů není možné. 

V této době musí mít na každém ligovém stadionu vyhřívaný trávník, ale ani to není, jak vidno, všemocné.  

Na severu Čech v Teplicích si sice o víkendu hrálo, ale i tam byla hrací plocha spíše bahništěm. Na druhou stranu, když se podíváme na záběry z jarních ligových duelů v 90. letech, to byly terény ještě mnohem horší  – a ve většině případů. A hrálo se. 

A Češi se stali vicemistry Evropy, dodal by šťoural.

A jarní tabulku vedou… Teplice!

Jinak ty Teplice v důležitém záchranářském duelu s Karvinou vyhrály 1:0 a vedou jarní tabulku, protože jako jediný tým letos získaly absolutní počet devíti bodů!

Na podzim se říkalo, že se teplické mužstvo pod vedením nového trenéra Jiřího Jarošíka sice herně zlepšilo, ale stejně neboduje. Takže teď už boduje tak, že opustilo sestupové příčky.

Na ty naopak spadly Pardubice, kterým na ně „pomohla“ dvě odložená utkání kvůli střevní viróze v týmu. Teď o víkendu Pardubičtí ve východočeském derby s Hradcem Králové ve svém vršovickém azylu jen remizovaly 0:0. Hrály totiž více než hodinu o deseti, protože jim byl vyloučen již ve 29. minutě kapitán Jeřábek. A to po té, co dal gól! Ten byl ovšem po zásahu VAR odvolán, neboť Jeřábek předtím zasáhl do obličeje hradeckého Leibla… 

Zkrátka a dobře, být Pardubičákem, z toho by se jeden v únoru 2022 podělal.

Pavel Procházka, šéfredaktor magazínu HATTRICK