Jak se staví svatostánek

Radost z vítězství, setkávání s přáteli, tradice nebo odreagování od všedních starostí. Důvody proč chodit na fotbal má každý fanoušek své, avšak jedno mají všichni společné – všichni se setkávají na tribunách, v ochozech nebo v okolí stadionů.

Postavit, respektive otevřít stadion není jen tak. V rámci tuzemské fotbalové diskuze se přitom již dlouhá léta mluví o nedostatečné úrovni a kapacitě prvoligových stadionů. Co všechno taková stavba obnáší? A jaká jsou její hlavní úskalí?

Krok první – účel stadionu

V první řadě by si klub měl položit otázku, zda kýženého výsledku nelze dosáhnout pouhou přestavbu existujícího stadionu. Jde mi primárně o navýšení kapacity? Chci na stadion přilákat novou skupinu diváků vyžadující určitý komfort? Očekávám účast v evropských pohárech a chci splňovat veškeré podmínky UEFA? Má stadion kromě fotbalu hostit i jiné události jako např. koncerty či atletické závody?

Motivací k úpravě, resp. výstavbě stadionů je mnoho. Trend poslední doby však v České republice hovoří spíše ve prospěch výstavby zcela nových arén – Hradec Králové, Pardubice, na obzoru je i nový stadion Sparty. Právě proto se zaměříme na proces výstavba od A do Z.

Krok druhý – financování

Před tím, než klub začne obcházet projektanty, právníky či stavebníky, by si měl položit otázku, jak vlastně hodlá takto rozsáhlou investici financovat. U klubů s pevnou regionální vazbou lze uvažovat o alespoň částečné finanční injekci od města či kraje. V ojedinělých případech, jako je tomu např. u dlouho diskutovaného národního stadionu, pak lze dokonce uvažovat o součinnosti státu. Současně však lze očekávat kritiku určité části veřejnost, která očekává zapojení státu či samosprávy do jiných projektů.

Ryze soukromé projekty jsou pak zpravidla závislé na penězích svých majitelů, resp. bankovních úvěrech, které budou zpravidla podmíněny dodáním celé řady dokumentů, včetně odhadů návštěvnosti či provozních výsledků stadionu na několik let do budoucna, tedy celkové rentabilitě projektu.

Zajištění financování tak od počátku stojí na schopnosti klubu odůvodnit potřebu výstavby a přesvědčení všech zainteresovaných stran – zastupitelstev, vlády, bank či široké veřejnosti.

Krok třetí – pozemek

Výběr pozemku je zcela klíčový. Většina tradičních českých klubů má svou historii spjatou s konkrétním místem, které nerady opouští. Udělat krok zcela novým směrem a přemístit stadion např. na okraj města může odradit generace věrných fanoušků, pro které stadion tvoří neodmyslitelnou součást čtvrti či centra města.

Z praktického hlediska však výstavba v obydlených částech měst představuje značné komplikace – regulace výstavby, památkové zóny, nedostatečná dopravní infrastruktura, obtížný přístup stavební techniky apod. Mnichovská Allianz Arena dlouhodobě ukazuje, že výstavba mimo centrum má své zjevné výhody, jako dostatek prostoru v aréně i mimo ni i odpovídající dopravní i parkovací kapacity.

Realita městského života tak může výslednou podobu nového stadionu zcela zásadně ovlivnit. Proto by rozhodnutí klubu mělo vždy zvážit všechna pro a proti.

Krok čtvrtý – územní a stavební řízení

Není tajemstvím, že stavební řízení v České republice trvá nadstandardně dlouho. U velkých projektů typu sportovních stadionů to platí obzvlášť. Nezbytným předpokladem pro úspěšné získání všech „razítek“ je kvalifikovaný tým odborníků. Vzhledem k povaze staveb, resp. jejich investorů, bude třeba posoudit, zda nepůjde o veřejnou zakázku ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek. Ten na případné dodavatele a jejich výběr klade obzvlášť přísné nároky.

Již v této fázi bude rovněž nutné myslet na umístění, resp. realizaci stravovacích a sanitárních zařízení, zázemí klubů nebo bezpečnostních prvků. Ty by měly být součástí stavební dokumentace, kterou vedle stavebního úřadu budou muset schválit i dotčené orgány – např. orgány památkové péče, odbory dopravy, krajské hygienické stanice, Policie ČR či Hasičský záchranný sbor ČR, orgány ochrany přírody a krajiny a podle místních specifik i případně další dotčené orgány státní správy.

Dále je třeba počítat s tím, že veřejnost proti stavebnímu záměru může podat námitky či připomínky, či v pokročilejší fázi řízení rovněž odvolání, případně žalobu. Vedle spolehlivých projektantů a architektů je tak nutné od počátku počítat i s pomocí právníků.

Krok pátý – výstavba

Investor a dodavatel, kterým často bude konsorcium několika stavebních firem, pak uzavřou smlouvu o dílo, která by měla obsahovat veškeré podrobnosti o výstavbě stadionu. Stavba by měla být rozfázovaná do několika na sebe navazujících celků, kdy úspěšné dokončení každé fáze bude předpokladem a podmínkou pro následující fázi.

Vedle tuzemských právních předpisů se dodavatel musí řídit i celou řadou specifických regulí, jako jsou např. předpisy UEFA pro infrastrukturu stadionů. Ty např. stanovují, že minimální kapacita pro hostující fanoušky musí být min. 5 % z celkové kapacity stadionu. Dále jsou stanovena přesná pravidla pro osvětlení stadionu, zázemí po oba týmy a pro rozhodčí, počet sanitárních zařízení, počet VIP míst nebo infrastrukturu pro zprostředkování televizních přenosů.

Doporučujeme tak klubům volit z řad dodavatelů ty, kteří mají s obdobnými projekty zkušenost. Současně pak klademe důraz na konzultaci s odborníky na fotbalové právo, mj. právě na všechny předpisy národních svazů, UEFA či FIFA.

Krok šestý – kolaudace

Před tím, než budou moct do ochozů přijít fanoušci a na trávník vyběhnou oba týmy, je nezbytné nový stadion zkolaudovat. Což může být někdy poměrně náročné. Dotčené orgány, o kterých jsme hovořili výše, totiž po dokončení samotné stavby musí provést kontrolu, zda stadion skutečně splňuje veškeré požadavky a odpovídá všem předpisům – zda stravovací zařízení splňují podmínky hygieny, zda jsou na stadionu správně řešeny únikové východy, rovněž je nezbytná certifikace FAČR.

Opět tedy apelujeme na kluby, aby od počátku projektu měly kvalifikovaný tým, který připraví plán se všemi možnými scénáři včetně řešení pro případné skluzy či problémy.

Krok šestý – radost ze zápasu

Fotbal v Česku aktuálně táhne, tribuny jsou plné. Oba hlavní pražské celky se předhání v tom, kdo dostane do svých ochozů více fanoušků a přidávají se i další celky. Český fotbal by si tak jistě zasloužil i další moderní stadiony.

Jak jsme ukázali, zdárně postavit stadion není nic snadného – je třeba mnoho úsilí, finančních prostředků a času. Klíčem je mít na své straně správné partnery, na které je možné se spolehnout a kteří ví, jak jít za úspěchem.

Text: Jan Hrabálek, foto: Profimedia