Fotbal v Brně ožívá, ale Lužánky umírají

V žádném jiném městě v republice neožívá fotbal tak mocně, jako v Brně. Jak Zbrojovka, tak „nováček“ Artis jednoznačně deklarují svůj cíl postoupit do první ligy. Fanoušci jsou z blahodárné injekce nových majitelů, z nastolené cesty i dosavadních výsledků uneseni. Čím víc se daří na sportovním poli, tím více ožívá myšlenka návratu velkého fotbalu do ikonické lokality za Lužánkami, kde si fanoušci přejí nový moderní stadion. „Lužánky patří k Brnu jako Špilberk, šalina, štatl a Prýgl,“ říká v exkluzivní sondě do brněnského fotbalového zákulisí Radek Bělák, ale hned vysvětluje, jak je situace v této ikonické lokalitě složitá a blízká klinické smrti.

Zkušený třiašedesátiletý fotbalový funkcionář působil v prvoligovém brněnském klubu od roku 1995 do roku 2009 ve funkci sekretáře a posléze ředitele. Zažil slavnou éru klubu na stadionu za Lužánkami, byl hybnou silou nuceného stěhování klubu do Králova Pole, které vzhledem k tehdejšímu stavu stánku za Lužánkami předvídal a mohl tak celou transakci včas připravit. Nebýt jí, mohl mít fotbal v Brně na kahánku už v roce 2001. Ve fotbalovém prostředí se Radek Bělák pohybuje i nadále, starší syn Michal je výkonným ředitelem Baníku Ostrava a mladší Marek se dal na dráhu sudího. Dobře zná i „mapu“ brněnského (nejen) fotbalového zákulisí, kterým nás nyní provede.

Fotbalové Brno prožívá boom, jaký zde dlouho nebyl. Je to pro vás překvapivé, když loni na podzim se Zbrojovka potácela u dna druholigové tabulky a Artis žádným Artisem nebyl, neboť hrál ještě pod starým názvem SK Líšeň?

Je pravda, že Zbrojovka se loni na podzim potácela u dna druholigové tabulky, ale signály na zlepšení v klubu už byly. Hlavní hybnou silou byl jarní příchod trenéra Svědíka, což byl ze strany majitele špičkový počin. Byl to nejen signál k záchraně, ale především tím vedení jasně dalo najevo, že to s fotbalem myslí vážně. Tak se to prezentovalo směrem k veřejnosti, ale hlavně se začaly dít věci, které to potvrzovaly, Přebudování kádru a vyhlášení postupových ambicí, byly prvním krokem, ale ne nejpodstatnějším. Začala se přebudovávat infrastruktura klubu, což je proces navenek méně viditelný, ale potřebný k tomu, aby klub dlouhodobě dobře fungoval. A Líšeň? Ta zbyla pro Igora Faita. Všeobecně se ví, že on chtěl nejprve koupit od Václava Bartoňka Zbrojovku. Je to brněnský patriot, chodí na každý fotbal, zná místní mapu. Vstoupil do té doby do tuctového klubu, ale práce se nelekl, posunul klub se svým týmem hodně vysoko, do podvědomí celé republiky. Věřte, že to není nic lehkého.

Je Brno schopno „uživit“ dva dobré a prosperující kluby, které se zřejmě jednou potkají v první lize?

A proč ne? Vezměte si Olomouc, má sto tisíc obyvatel a klub funguje výborně. Brno má čtyřikrát tolik a ještě k tomu široké okolí celého Jihomoravského kraje, kde se dá čerpat. Předpokladem pro prosperitu ale není velikost města a regionu, ale především práce a nastavení daného klubu.

Dají se cesty Zbrojovky a Artisu směrem na očekávané výsluní českého fotbalu nějak porovnat? Na straně jedné osvědčená a historická značka s obrovským fanouškovským potenciálem, na straně druhé klub stavěný téměř na „zelené louce“?

Společné mají to, že oba dva chtějí v tomto ročníku postoupit do první ligy. S tím se netají, za tím si jdou a já jsem přesvědčen, že na jaře by mohlo dojít poprvé v historii k proražení baráže, kdy postoupí tým z druhé ligy na úkor prvoligového. I když nyní se těžko předvídá, který klub spadne z první ligy přímo, a který půjde do baráže. Jen se podívejte, jak nyní čeští boháči vstupují do klubů. A všichni chtějí logicky hrát první ligu. Jak Zbrojovka či Artis zespodu, tak třeba Pardubice, Teplice, Dukla. Takže dopředu říkám, že jarní baráž bude pořádná řežba.

To je dobrá predikce. Při vší úctě k Táborsku či Opavě a dalším se dá čekat, že jeden z brněnských celků druhou ligu vyhraje a druhý půjde do baráže proti ekonomicky zhruba stejně silným týmům. Dá se tedy očekávat, že Zbrojovka a Artis budou v zimě dál posilovat své kádry?

Já si myslím, že ano. Možná už to nebude tak početné doplňování a obměňování. Oba dva týmy jdou sportovně nahoru, to je jasně vidět. Oba mají zkušené trenéry, vyznávající nějaký styl hry. A jak Martin Svědík, tak i Jirka Chytrý dobře vědí, kde je třeba ještě přitlačit a posílit.

Takže oba brněnské kluby zase budou „ku*vit“ trh, jak letní zbrojení Zbrojovky a Artisu nazval brněnský rodák a nyní kouč Ústí Svatopluk Habanec…

To je jeho pohled. Oba kluby mají tu výhodu, že jejich majitelé jsou schopni přivést kvalitní posily a dobře je zaplatit, pochopitelně v rámci dopředu daných možností. A to je přece sen každého trenéra, což u konkurence obecně může vyvolávat závist, z níž pak pramení podobné výroky.

Kdo podle vás sáhne do peněženky hlouběji?

Je potřeba říct, že ve fotbalu a obecně ve sportu nikdy neplatilo, že úspěch spočívá pouze v penězích. Jsou pochopitelně podstatné, což znám ze svého působení v klubu před dvaceti lety. Základem musí být systematická práce, jasná koncepce, vytrvalost a lidský potenciál. Jak Zbrojovka, tak Artis to dobře rozjely, ale podstatné bude, jak pojedou dál, jak se budou chovat na trhu, v konkurenci, jak ustojí krize, které na týmy zákonitě musí přijít. Těch faktorů v takové rovnici je moc. Tím chci říct, že není vůbec podstatné, kdo z majitelů sáhne v Brně v zimě hlouběji do peněženky. Podívejte na Plzeň. Nikdy neměla tolik peněz jako Sparta a Slavia, ale kolikrát oběma „S“ vypálila rybník.

Nemůže tam hrát roli obyčejná chlapská ješitnost, že by pan Kačena nebo pan Fait chtěli toho druhého trumfnout a být pomyslným králem Brna?

Oba mají hodně společného. Oba jsou bohatí, mají rádi sport a fotbal, oba chtějí vyhrávat a z jejich byznysu vyplývá, že se jim to na obchodním poli daří. Ale trumfovat se tak, že kdyby jeden koupil hráče X a druhý zareagoval tím, že koupí někoho lepšího či známějšího? To ne, natolik jsou oba zkušení byznysmeni, že se takhle nezachovají. Jen by tím roztočili finanční spirálu, která by nikam nevedla. Proto musí mít oba majitelé pod sebou takové funkcionáře, které budou mančafty budovat na reálných základech a reálných penězích.

Na jaké výši jsou nyní tyto reálné peníze, jak říkáte, ve druhé lize?

Jedna věc je jasná, platy v těchto klubech se podle mě výrazně přiblížily k první lize. Ne ke Spartě, Slavii či Plzni, ale k týmům středu prvoligové tabulky. Ale i tam v posledních letech finanční nároky hráčů i trenérů stouply. A bylo jim vyhověno, protože do klubů vstoupili bohatí majitelé. Nejde o výstřely od boku, což musejí akceptovat i pánové Kačena s Faitem ve Zbrojovce a Artisu. Pana Kačenu osobně neznám, ale vím, že Igor Fait dělá vše cílevědomě a s nějakým záměrem. Igor nevstoupil do fotbalu se záměrem na něm zbohatnout.

Zastavme se u Igora Faita. On měl přece zájem nejprve koupit Zbrojovku, ale nedohodl se s Václavem Bartoňkem, tehdejším majitelem.

Ano, nedohodl se sice s Bartoňkem, ale velkou úlohu v tom sehrála Regionální hospodářská komora, která měla opci na odkup. Přes ni se klub dostal k OneCapu a posléze k panu Kačenovi. Až historie ukáže, zda tyhle majetkové změny byly prospěšné. Igor Fait následně koupil Líšeň a vytvořil Zbrojovce vysoce konkurenční prostředí.

Dokážete kvalifikovaně odhadnout s jakými rozpočty oba brněnské kluby hospodaří? Ony samotné tyto sumy nezveřejňují.

Vezměme to z jiného konce. Rozpočet sice neoznámí, ale veřejnost informují v tom smyslu, jak předělali mládežnické úseky, jak posílili realizační týmy nejen u A týmu. Tím se Zbrojovka a také Artis dostávají i v tomto směru na úroveň první ligy. Ne absolutní špičky, ale na solidní střed. Takže i sem musí téct slušné finance. Takže pokud bych měl odhadovat, jaké mají oba kluby rozpočty, tak Zbrojovka podle mě nepůjde pod 150 milionů a Artis bych viděl o jeden schůdek níž. S tím souvisí i platy trenérů, rovněž na úrovni středu první ligy. Ale jak Svědík, tak Chytrý odvádí zatím dobrou práci, takže si takové odměny zaslouží.

Zbrojovka i Artis se netají tím, že chtějí vybudovat moderní akademie pro výchovu talentů, mluví se o „fabrikách“ na fotbal s patnácti hřišti a špičkovým zázemím. Je tohle v podmínkách Brna vůbec možné, a ještě ve dvojnásobném balení?

Vím, že Zbrojovka se už zajímá o třetí lokalitu na Brněnsku. Musím uznat, že v tomhle mají dobře zmáknuté PR, ale počkejme si na realitu. Artis sfúzoval se Svratkou Brno, získal tak ke svým hřištím v Líšni další relativně v centru města a dále v tomto směru expanduje. Z hlediska samotné výchovy staví Artis na zelené louce, buduje trenérskou strukturu, ale má pozemky. Zbrojovka je na tom opačně. Nemá pozemky, protože jak Srbská, tak mládežnické centrum v Brněnských Ivanovicích patří městu. Proto pan Kačena a jeho lidé usilovně shánějí pozemky na výstavbu. Mluví se o nových lokalitách, stěhování, ale uvědomme si, jakou plochu zabere avizovaných 15 hřišť se zázemím! Nehledě na to, že i kdyby se něco podařilo sehnat, tak než se vybaví stavební povolení a všechny „papíry“ uběhne řada měsíců. A teprve pak se může začít stavět. Tohle je běh na hodně dlouhou trať, k realizaci je hodně daleko.

Takže tohle je velký brněnský handicap?

Ano. Kluby, které jsou nyní etablované v první lize mají tyto problémy v drtivé většině vyřešeny. Mají infrastrukturu a tudíž se mohou soustředit na sportovní stránku. Brno, ať už v podání Zbrojovky nebo Artisu musí pracovat na infrastruktuře, ale souběžně s tím nesmí zapomínat na sportovní stránku. Tím je to pro ně složitější.

A taky to bude stát ranec peněz!

To hlavně. Nikdo si před Zbrojovkou nebo Artisem nesedne na zadek a neřekne: tady máte pozemky a postavte zde akademii. Ale ta neobnáší jen hřiště a kabiny, ale moderní akademie do sebe zahrnují školy, internát a další zázemí. To není otázka milionů, ale miliard korun. Takže si myslím, že si zejména Zbrojovka staví trochu vzdušné zámky. Teď je to rok, co za ní stojí firma OneCap a posléze pan Kačena. Oni si určitě dobře spočítají, kolik peněz je resuscitace klubu dosud stála a co to zatím přineslo.

Troufnete si na základě těchto informací předvídat, kde budou Zbrojovka a Artis za pět let?

Všechno je spojeno s tím, jak to budou mít oba kluby se stadiony. Když budou mít kde hrát a mít zázemí, tak budou ve středu první ligy. Však si určitě vzpomenete na loňské září, když klub přebírala Regionální hospodářská komora a její představitelé hned řekli, že do tří, čtyř let chtějí hrát evropské poháry. To bylo marketingové plácnutí, takhle to ve fotbale nefunguje. Jak už jsem říkal, bude to chtít moře práce, trpělivost, zkušenost, odbornost a výborné personální obsazení klíčových míst v akademii. Aby se zase začali vychovávat talentovaní fotbalisté, kteří se pak zapojí do prvního týmu. Kolik je nyní odchovanců v prvních týmech Zbrojovky a Artisu? Skoro žádný.

Teď jste nakousl slovo stadion a tedy domovský stánek až už pro Zbrojovku, nebo Artis. Souhlasíte, že tohle bude největším oříškem pro oba ambiciózní kluby?

Jednoznačně. Může se stát, že sportovně budou Zbrojovka i Artis stoupat, postoupí do první ligy, ale nebudou mít kde hrát. Srbská totiž za dva roky nemusí vyhovovat. Kritéria se čím dál tím zpřísňují. Fotbal se kultivuje a s ním i prostředí, v němž se odehrává. Už nyní má Srbská výjimku na profesionální fotbal. Nebýt jí, fotbal by v Brně už dávno nebyl. Znám to velmi dobře z roku 2001, kdy se do Králova Pole stěhoval klub z Lužánek. Kolik to zabralo práce, starostí a času, aby k tomu vůbec došlo. Fanoušci remcali, nechtělo se jim na Srbskou jít. Všichni jsou teď plni euforie, že pan Kačena chce stavět za své peníze nový stadion. Fanoušci jsou z toho paf. To je sice hezké, já mu za to taky tleskám, ale co bude za pár let, až Srbská doslouží? To žádný nový stadion stát ještě nebude. Řeší to někdo? Nejsem si toho vědom.

Něco se ale hýbe. Existuje pracovní skupina složená například ze zástupců města, Zbrojovky Brno nebo Kanceláře architekta města Brna a řeší možnosti umístění nového fotbalového stadionu v Brně. Řeší to Zbrojovka s panem Kačenou a sociální sítě fanoušků jsou plné optimismu, že se nový stadion vybuduje v ikonické lokalitě za Lužánkami. Je to málo?

Nesdílím tento optimismus. Podle mě jsou Lužánky ve slepé uličce, jsou mrtvé, ale dají se resuscitovat. Stačí si pečlivě prostudovat veřejně dostupné materiály. V roce 2024 byl schválen územní plán města Brna, kde se v lokalitě za Lužánkami počítá se stavbou bytových domů. Žádný stadion. Primátorka Vaňková to na zastupitelstvu vysvětlila tím, že tehdejší majitel klubu Václav Bartoněk souhlasil s tím, aby se pro nový fotbalový stadion vybrala lokalita na Výstavišti. Takový územní plán není dílem krátké doby, ten se musí připravovat roky. Samotný stadion je stále veden jako sportovní plocha, s možností stavby do výšky 16 metrů, což je o 6 metrů níže, než vedlejší bytové domy. Z toho plyne, že se stadionem ve velké podobě nikdo nepočítá. Je to náhoda? Já myslím, že ne. A teď do toho přijde pan Kačena, hodí kámen do tohoto pomyslného rybníka a tím vzniknou vlny. Rok po schválení územního plánu, který vznikal v době, kdy fotbal v Brně umíral a zajímal jen málo lidí. Teď za zády s Kačenou a Faitem je tomu úplně jinak, lidi jsou do fotbalu poblázněni jako kdysi dávno. Na to zareagovali brněnští zastupitelé. Schválili, že pokud to bude technicky a právně možné, bude město souhlasit s výstavbou fotbalového stadionu. Pokud to bude technicky a právně možné, to zdůrazňuji. Mezitím komise prověřuje tři lokality pro možnou výstavbu fotbalového stadionu. Kromě Lužánek a Výstaviště ještě Technologický park v Králově Poli. A rozhodují o tom lidé, kteří schválením nového územního plánu de facto Lužánky vyřadili ze hry.

Takže Lužánky jsou úplně mrtvé?

Jsou ve stavu klinické smrti. Aby se to povedlo, je potřeba moc času. Jednak se musí dařit sportovně, což se Zbrojovce povedlo, vede druhou ligu a míří do první. Artis je na tom podobně. Pan Kačena řekl, že koupí pozemky a postaví stadion za svoje. Fait oponoval v narážce na bydliště pana Kačeny, že „pražská“ Zbrojovka si koupí ty pozemky a z utržených peněz postaví město stadion pro Artis. Ale tohle všechno územní plán bortí, Zbrojovka si může hledat místo pro svůj nový stadion, ale ne za Lužánkami.

Ale už byly vypracovány projekty, maketa, plány a spousta dalších náležitostí pro stavbu stadionu za Lužánkami, čímž by se jistě ušetřila spousta peněz.

V roce 2016 byl projekt modernizace stadionu zpracován do úrovně dokumentace pro územní rozhodnutí. Součástí byly i desítky povolení od různých institucí jako jsou vodárny, plynárny, telekomunikace a podobně. Bez těchto povolení není možné stavět. Tato povolení měla platnost rok, nicméně město je nechávalo vždy o rok prodlužovat. Po schválení nového územního plánu se tato prolongace už nedělá. Podle mě, i když to zní krutě a fanoušci s tím možná nebudou souhlasit, tak město za Lužánkami stadion prostě nechce, protože má s lokalitou už dávno jiný zájem.

Fakt nevidíte žádnou šanci?

Malou šanci vidím v tom, že za rok budou komunální volby. Pokud to nějaká strana správně uchopí, získá tím podporu tisíců fanoušků, v nichž uvidí potencionální voliče. Dosud se hledaly důvody, proč to nejde a najednou by se hledaly cesty, jak by to mohlo jít. Kde je vůle, tam je cesta, říká se přece. Aby tohle klaplo, musely by se ty cesty sejít všechny. Sportovní, což je při současné konstelaci asi nejsnazší, pak politická, fanouškovská a ruku v ruce s tím i mediální. Když do toho budou šít média, dá se s tím pohnout.

Ano, ale to se zase vracíme k horizontu osmi až deseti let…

Zárodek všeho vznikl před pár lety, když fotbal nikoho v Brně nezajímal, nějaký nový stadion byl vzdušným zámkem. Proč ho stavět? Pro druhou ligu? Nezájem. To platí i dnes, ale jen pro Lužánky. Tam mají být domečky, které zastupitelstvo odsouhlasilo 54 hlasy z 55. Anebo bude předvolební agitace před komunálkami příští rok tak silná, že otočí kolem dějin? Pokud by skutečně byla politická vůle, dá se za Lužánkami stavět do dvou tří let.

Takže síla peněz pana Kačeny, které chce zaplatit všechno ze svého, nebude stačit?

Už jsem v tomto rozhovoru jednou řekl, že síla peněz ve fotbale je nutná, ale sama o sobě nestačí. Podle mě nemá „Pražák“ pan Kačena – tím to nemyslím nijak hanlivě – lidi v Brně na to, aby vše papírově zařídil. Jednoduše řečeno, neví, na které dveře zaklepat a za kým podstatným v této záležitosti jít. V tom by měl Igor Fait velkou výhodu, protože má brněnskou DNA a ví, jak se v organizačních strukturách města pohybovat. K tomu udělal chytrý krok, že se přestěhoval s A týmem na Srbskou. A z Líšňáků jsou naráz Brňáci. Připojím svoji zkušenost ze stěhování klubu z Lužánek na Srbskou v roce 2001. Už tři roky předem jsem chodil po kancelářích na radnici a tento proces připravoval. Roky od té doby utekly, ale ten princip zůstává stejný. Aby se oživila akce „nový stadion za Lužánkami“, muselo by zastupitelstvo jednoznačně projevit vůli a souhlasit s touto lokalitou a následně začít provádět nezpochybnitelné kroky k realizaci tohoto záměru. Změnit územní plán, to znamená škrtnout plánovanou výstavbu domů v díře po zimním stadionu a vrátit tam sportoviště. Zkuste si odpovědět sám, je-li to reálné…Já to vidím tak, že jde o pokus resuscitovat pacienta, který je skoro mrtvý a na tu resuscitaci nemáte delší časový úsek než půl roku. Proto teď bude komise hledat důvody proč ne Lužánky.

Zakončeme to nerudovsky. Kam s ním, s tím novým stadionem?

Těžká otázka. Výstaviště či Technologický park by byly lokality s délkou výstavby na osm let. Pořád vidím za nejsnazší a hlavně v nejkratším čase Lužánky. Ideální by bylo spojit síly, finance i know-how panů Kačeny, Faita a samozřejmě města. Nejprve se ale musí začít s opravou Srbské. Pokud budou Zbrojovka i Artis brzo prvoligoví, což je reálné, musí někde hrát, jinak tady fotbal skončí. Je to kruté, ale je to tak.

Text: Jan Hrabálek, foto: Profimedia