Cukr a bič podle Jaroslava Šilhavého

Česká fotbalová reprezentace vstupuje do závěrečné fáze kvalifikace o mistrovství světa v Kataru. Jak daleko jsou vzdálené jeho břehy a kudy povede cesta k účasti na předvánočním fotbalovém svátku roku 2022. Obšírně se tím zabývá analýza  magazínu Hattrick, který je nyní na trhu.

Česko nemá svoji situaci ve svých rukou, musí spoléhat na zaváhání Walesu, přesto je ale hodně blízko baráži. Hattrick přináší podrobný rozbor, jak by to mohlo v březnu příštího roku vypadat v dvoustupňové baráži, hrané na jeden jediný duel.

Právě o pozici v baráži se bude hrát v tomto posledním letošním reprezentačním bloku, Hattrick se ve svém aktuálním vydání vrací k domácímu duelu s Walesem a zápasem s Běloruskem, v nichž chyběla celá řada marodů.

Hattrick ve své analýze mj. píše: „Nelze se za ně ale donekonečna schovávat. Na hřišti bylo pořád jedenáct českých hráčů, kteří si svoji nominaci něčím vysloužili. Ale mnohdy se zdálo, jakoby jim to stačilo. Nepřidali nic navíc, nic co by obohatilo českou hru a přispělo k vymazání slova „nuda“ z hodnotícího rejstříku. O to více se dostala na přetřes jména, která se v trenérově nominačním seznamu vůbec neobjevila. Ztratila se náročnost sama k sobě, snaha vybičovat se k výkonům, po nichž by nejen fotbalový fanda řekl: jo, tento frajer to zvládl perfektně. Ono se k tomu ale těžko spěje, když máte šéfa, pro něhož je slovo (trenérský) bič cizí. Jaroslav Šilhavý prostě nemá v povaze rázně bouchnout do stolu a postavit do pozoru celý tým a je jedno, jestli před ním stojí hvězda Premier League či fotbalista Slovácka. Svoji náročnost dává najevo přístupem a metodou cukru. Když se daří, je tato týmová chemie předurčena k úspěchu (viz EURO), pokud teče do bot, jako nyní na podzim, vkrádá se do soukolí písek.“ 

Hattrick ale nabízí také statistiky reprezentačních duelů, ale i spoustu jiného zajímavého čtení.