Články,  Domácí fotbal

Bez aplikace eRouška vstup na ligu zakázán? To by prakticky znamenalo stopku pro některé děti a seniory…

ÚTERNÍ RÁNA PAVLA PROCHÁZKY. Jak víte, na fotbalovou ligu mohlo v Česku ještě nedávno chodit 1000 diváků do jednoho odděleného sektoru, tedy 4000 až 5000 lidí na jeden zápas. Kvůli zhoršené epidemiologické situaci v létě je to nyní už zase jen 500 příznivců do sektoru, tedy dohromady pouze 2000 až 2500 fanoušků. Například mistrovská Slavia tak za dané situace zatím nemíní prodávat permanentky. Liga má začít o víkendu 21. až 23. srpna (losuje se už zítra), nikdo ale v této chvíli neví, jak to v sezoně 2020/2021 bude vypadat s diváky a návštěvností.

Nemáš eRoušku, nikam nejdeš?

Koordinátor ministerstva zdravotnictví, epidemiolog Rastislav Maďar však v pondělním vydání Deníku N uvedl, že pro návštěvníky velkých akcí, jako jsou koncerty nebo sportovní zápasy může na podzim čekat povinnost v podobě nainstalování si aplikace eRouška do chytrých mobilních telefonů. Což by ale v praxi znamenalo, že lidé, kteří tzv. chytré telefony z rozličných důvodů nevlastní nebo to s nimi a různými aplikacemi v nich neumí, by byli automaticky z návštěvy sportovních klání vyloučeni. Tedy hlavně senioři, méně majetní diváci, menší děti. Či odmítači mobilů (hlavně v době svého volného času) z principu.

„S provozovateli koncertů a sportovních akcí diskutujeme o možnosti, že by pro všechny návštěvníky bylo povinné nainstalování aplikace eRouška. Tedy, že by bez této aplikace byl na koncert či na zápas vstup zakázán. Organizátoři o to mají zájem, berou to tak, že by zvýšili bezpečnost pořádané akce,“ řekl Rastislav Maďar v pondělním Deníku N.

Jestli o tomto opatření uvažují i zástupci Ligové fotbalové asociace (LFA), která v Česku Fortuna:ligu a druhou Fortuna:národní ligu řídí, se dozvíme po středečním losovacím aktivu.

Devět milionů lidí s aplikací?

Už začátkem června jsem si ovšem dovolil na Facebooku k aplikaci eRouška v Česku podotknout několik kritických vět a důležitých faktů. Stalo se tak po rozhovoru jiného epidemiologa, dnes Maďarova soka, v současnosti vládního zmocněnce a bývalého náměstka ministra zdravotnictví profesora Romana Prymuly pro MFDnes. 

„Tak jsem si přečetl v rozhovoru MFDnes, že Roman Prymula chce, aby si aplikaci eRouška stáhlo až 9 milionů obyvatel Česka (zatím je to jen 200 tisíc). Uvědomuje si pan profesor, že tady žije asi 10,7 obyvatel, z toho ovšem cca 2,2 milionu důchodců, z toho asi 1,25 milionu nad 70 let, kteří asi těžko mají chytré mobily a i kdyby, tak si z nich moc aplikací nepostahují? Že tady je 1,7 milionu dětí do 15 let, z toho cca 1.25 milionu ve věku 0 až 9 let? Jen důchodců a dětí jsou skoro 4 miliony, aktivních obyvatel asi jen 6,8 milionu. Uvědomuje si Roman Prymula že tu žije i spousta lidí na hranicí bídy, v jejichž rodině asi těžko budou mít všichni chytré mobily? Ví pan profesor, že tu žije asi čtvrt milionu lidí se stařeckou demencí, spousta bezdomovců atd. Asi jen politik v totalitní zemi si může myslet, že se dá lidem v demokratickém státě nařídit, že musejí mít povinně mobil – a ještě k tomu chytrý,“ napsal jsem 6. června 2020 na Facebook.

Dnes to samé platí i směrem k docentu Rastislavu Maďarovi. Ano to jen ten sympatický epidemiolog, který před restartem ligové soutěže v květnu radil českým fotbalistům, aby to dělali jako lékaři při službách v nemocnicích a trénovali podle jednotlivých postů v sestavě ve směnách a skupinách, které by se míjely a vůbec by se nepotkávaly. Unii trenérů tento jeho revoluční podnět jistě zaujal, Maďar tak nahradil Járu Cimrmana, který se ve svém velkolepém díle, bohužel, fotbalu a tréninkové přípravě, pokud je mi známo, nevěnoval.

Vedení soutěže, tedy v tomto případě LFA nebo kluby, si patrně mohou dát do návštěvního řádu stadionu leccos. Otázkou je, zda to bude v souladu se zákony.

Milion lidí s nudlí u nosu = konec trasování

S tou eRouškou (nejen na fotbale, hokeji či jiném sportu) je to složitější. Šéf Stomatologické komory Roman Šmucler nedávno v České televizi v Otázkách Václava Moravce řekl, že tenhle „ajťácký projekt“ je sice dobrý, ale spíše pro epidemie typu SARS či MERS. „Pokud jde o covid-19, stačí jedno ochlazení, druhý den máte v populaci milion lidí s nudlí u nosu a je po veškerém trasování,“ vysvětlil jednoduše zkušený praktik z první zdravotnické linie Šmucler.

Pak jsou tu i pochopitelné lidské obavy. Opravdu si eRoušku bez obav z prozrazení nastaví záškolák či zaměstnanec, který využije služební cestu k návštěvě hospody, či nevěrník, jehož eRouška usvědčí z návštěvy milenky, čímž dostane do karantény všechny kolem sebe, včetně své manželky i manžela své „bokovky“? Jasně, všechno bude, jak říkával s oblibou „Ivánek“ Horník, inkognito. Ale věřte tomu, ostatně i Horníkova aféra se v letech 2004 až 2005 provalila a jaký z toho byl nakonec průšvih.

Kontrolní otázka: Bude mít aktivní eRoušku ve svém mobilu na stadionu člen skupiny „ultras“, aby ho usvědčila z používání nedovolené pyrotechniky během zápasu?

Kdo a jak to bude kontrolovat?

A kdo ty mobily s aplikacemi bude před vstupem na stadion kontrolovat, členové ochranky u vchodů do stadionu? To i u těch 2500 lidí nastanou u turniketů obří fronty na víc než hodinu. A lidé se na sebe budou tlačit jak sardinky, což je v době epidemie zvlášť nebezpečné…

Nebo se lístky budou kupovat jen elektronicky s nějakým potvrzením o instalaci aplikace eRouška? Těžko říci, jak znám Čechy, tak si někteří z nich aplikaci v době kontroly nainstalují a pak ji během utkání (koncertu atd.) v pohodě zase smažou nebo zablokují.

Uvidíme, jak to dopadne, další omezení by to ale určitě pro jisté skupiny sportovních diváků znamenalo. Kdo ví, jestli by pak třeba Slavia mohla pozvat na své utkání pana prezidenta (jako při duelu LM s Barcelonou), o němž se ví, že moc mobil nepoužívá a když nějaký dostal darem, pak to byl Aligátor pro seniory, který ovšem moc „chytrý“ na stahování aplikací typu eRouška není.

Spíše bych se řídil selským rozumem a byl k sobě i k hráčům po zápase, třeba při různých oslavách, nanejvýš opatrný a ohleduplný. A dodržoval důsledně všechna preventivní bezpečnostní opatření, což se v červnu a v červenci, hlavně po zápasech Fortuna:ligy, ne vždy dělo.

Na propojení jistého druhu „ajťáckého autismu“ s „nezměrnou epidemiologickou touhou zachránit svět, ať to stojí, co to stojí“ bych si ale dal velký pozor i ve světě sportu a fotbalu.