Klidná raketa

Že k sobě ta dvě slůvka obsažená v titulku nepasují? Že tikající odpočet na kosmodromu předcházející cestě do vesmíru nebo dechberoucí dynamická síla zážehových motorů nenechají chladným nikoho? Možná přece. Brankář Lukáš Horníček totiž svůj vnitřní klid neztrácí. Prostě nikdy. A také díky tomu se před ním letos v létě otevřel nový fotbalový vesmír. Teď už je v Anglii, v Newcastlu. A jeho přestup, to byla tedy opravdu raketa.

Občas ho obklopuje až nezvyklé množství paradoxů. Začněme každopádně tím základním: Čerstvá smlouva na pětileté angažmá v anglické Premier League a bankovní příkaz k úhradě 30 milionů eur, tedy pořizovacích nákladů, jež ve spojitosti s příchodem českého gólmana neváhali v Newcastlu před pár týdny do této posily investovat, učinily z Lukáše Horníčka automaticky českou hvězdu první velikosti.

Zároveň přitom paradoxně platí, že se s ním velká část tuzemských fanoušků víceméně teprve začíná blíže seznamovat. Neobjevil se jim totiž nikdy před očima v žádném slavném českém klubu, nepřipsal si dosud ani jediný start v tuzemské první lize, ba dokonce ani žádný druholigový. Šel totiž trochu jinou cestou, než u nás bývá obvyklé.

Už v sedmnácti letech se z Pardubic vydal do portugalské Bragy, v jejíž akademii doladili jeho schopnosti natolik mistrně, že se v uplynulých dvou sezonách stal opravdu výraznou oporou ligového týmu Sporting Clube de Braga, s nímž v minulém ročníku absolvoval i velkolepé tažení Evropskou ligou, a to až do semifinále této „stříbrné“ pohárové trofeje, prostřední z trojlístku soutěží UEFA.

Při pohledu na mnohé z jeho úspěšných zákroků se leckomu tají dech. I laik pozná, že tenhle gólman z průměru výrazně vyčnívá. Dokáže při jejich cestě do sítě zastavit míče, na které by mnozí jeho konkurenti nejen nedosáhli, ale dost možná by na ně ani nestačili reagovat.

Čísla nikdy nelžou

Rozhodně přitom nešlo o jeden či dva šťastné zápasy. Šlo celou sezonu, která z jeho pohledu byla, jak se říká, jako korálek. Všechny vizuální a pocitové vjemy, které si diváci zápasů Bragy propojovali s Horníčkovými výkony, a to v nadmíru pozitivní rovině jeho hodnocení, potvrdila i jeho sezonní čísla, nad kterými žasli statistici a datoví analytici.

Takže takhle vypadala životní sezona brankáře-kouzelníka:

Absolvoval 55 soutěžních zápasů.

Inkasoval v nich 51 gólů.

A ve 24 zápasech udržel čisté konto.

S úspěšností zákroků se dostal přes 71 procent.

Shodou okolností stejné číslo vystihlo úspěšnost jeho přihrávek.

A teď pozor: Podle Opty Horníček v průběhu sezony pochytal 8,19 střel, které měly statisticky skončit gólem. Čili zhruba v každém sedmém utkání sezony učinil zázrak.

A teď ještě jedno číslo. Brankářovy chyby vedoucí k inkasovanému gólu: Nula.

Je to vůbec člověk? Není to stroj. Každopádně všechna tato čísla poskládaná v kostce si opravdu zaslouží uznalý potlesk vestoje.

I díky české jistotě v brance portugalská Braga v Evropské lize zářila. Porazila v ní například Nottingham, Celtic i Rangers, Feyenoord, CZ Bělehrad i Betis Sevilla.

Nejen vítězství, Horníčkovy mistrné zákroky, ale i datové soubory s nimi spojené, se proto postupně na mnoha místech Evropy začaly stávat velmi důkladně zkoumaným materiálem.

Horníčkova životní sezona našla své logické vyústění. Vše nakonec dospělo až do „bodu varu“, tedy do letních měsíců, kdy se stal Lukáš Horníček, rodák z Vysokého Mýta, jedním z nejžádanějších brankářů na světovém transferním trhu.

Co si pod tím představit? Podle zahraničních médií se Horníček objevil v zorném poli hned několika klubů evropské špičky, .–>pravidelných účastníků Ligy mistrů. Na svůj seznam nejbedlivěji skautovaných mladých evropských gólmanů zařadily Horníčka údajně i Bayern Mnichov, Inter Milán, Benfica či FC Porto.

Jisté je, že první oficiální nabídku na realizaci Horníčkova přestupu do Anglie zaslal klub Hull City. Rozhodnutí bylo v tu chvíli výhradně na českém brankáři a ten celou záležitost nijak zvlášť neprotahoval.Horníček poděkoval za zájem, ale rozhodl se nabídku nováčka Premier League zdvořile odmítnout.

Dalo se totiž tušit, že se před ním záhy otevřou i atraktivnější možnosti než předpokládaný boj o záchranu v barvách Hull City. A i kdyby se snad, nedejbože, už nic lepšího neurodilo, pak by se Horníček podle všeho ani takovým stavem věcí nijak zvlášť netraumatizoval.

Případná další sezona nebo půlsezona ve Sportingu Braga by ho rozhodně nijak neznechutila. V klubu se cítil maximálně spokojen, dá se říct, že se v něm pohyboval mezi přáteli a kamarády. Ostatně za dlouhých sedm let, jež v Braze včetně svého působení v jejích mládežnických týmech strávil, už Horníček v tomto portugalském městě tak trochu zapustil kořeny. Nic mu nescházelo, trenér i vedení klubu mu viditelně projevovali maximální respekt, o spoluhráčích a fanoušcích nemluvě.

Čtěte víc v novém vydání časopisu Hattrick, které je právě v prodeji! K dostání i online na send.cz