Český fotbal se dlouhodobě potýká s nedostatkem rozhodčích. Proto FAČR rozjel v létě náborovou kampaň s cílem přilákat nové mladé sudí, kteří doplní nejprve regionální a mládežnické soutěže a následně se mohou vyšplhat vysoko. Že je profese fotbalového sudího výborným přivýdělkem potvrzuje i jeden z talentovaných rozhodčích z Krajského fotbalového svazu v Pardubickém kraji David Beneš, který říká: „Je potřeba cílit na nové rozhodčí ve věku 20-35 let.“

Fotbalisté v době nucené přestávky kvůli koronaviru trénovali individuálně podle plánů od kondičních trenérů, co dělali rozhodčí?

Mám svého kondičního trenéra, ke kterému chodím již více než rok. V době přestávky jsem od něho měl zpracovaný́ tréninkový plán, podle kterého jsem pracoval. Věnoval jsem se konkrétním svalovým partiím a kondičnímu běhu.

Stále ještě hrajete aktivně A třídu za FK Letohrad „B“. Považujete se spíš za hráče nebo za rozhodčího?

Svou hráčskou kariéru jsem ukončil po skončení karantény z důvodu, že jsem postoupil v roli rozhodčího do českých soutěží (DIVIZE, ČFL), kde se chci plně věnovat kariéře rozhodčího. Když to vezmu zpětně, tak role rozhodčího oproti hráčské je zodpovědnější a při zápasech je potřeba daleko vetší koncentrace. Když se v hraní nedařilo, tak mě trenér vystřídal a bylo.

Začal jste hru vnímat jinak jako hráč, když jste začal pískat?

Ano, určitě jsem si jako hráč začal uvědomovat daleko více okolností. Začal jsem více chápat složitost rozhodovaní herních situací a kolikrát i uklidňoval spoluhráče při kritice směrem k rozhodčím. Také jsem více sledoval rozhodčí́ na hrací ploše a celkově vnímal jejich výkon při utkaní.

Jak se vyvíjela vaše kariéra s píšťalkou?

Začal jsem v 16 letech pískat na OFS v Ústí nad Orlicí, když mě k tomu dostal jeden delegát ze svazu FAČR. Ze začátku jsem to bral spíše jako brigádu, která nebyla pouze přes léto. Zhruba po 5 zápasech jsem chtěl s kariérou rozhodčího skončit z důvodu kritiky hráčů, funkcionářů a fanoušků, nicméně jsem si řekl, že neskončím dříve, než si vydělám na vstupní investice (sportovní vybavení a další potřeby pro rozhodčího). Postupem času jsem se více seznámil se svými kolegy a začal jsem v tom vidět více než jen brigádu. Začal jsem si uvědomovat, že to má pro mě určitý smysl a je možnost u fotbalu dlouhodobě zůstat touto cestou. Po 2 letech jsem postoupil do krajských soutěží PKFS, kde se úroveň fotbalu zvýšila a poznal další nové kolegy. Zde jsem setrval osm let, během kterých jsem měl dvakrát pauzu. Jednou kvůli zranění, podruhé kvůli studiu na vysoké škole.

Jak reagujete na kritiku ze strany hráčů, trenérů a fanoušků?

Ze začátku mi to vadilo a občas jsem s tím musel vyrovnávat i po zápase. Postupem času jsem se od toho oprostil a v současné době kritiku již téměř nevnímám, nebo to v sobě řeším pouze minimálně. Rozhodně mě i tyto nepříjemné situace v životě posunuly dále a jsem schopen lépe reagovat na případné problémy.

​Kolik máte na svém kontě rozdaných červených karet?

Tuším, že jich zhruba bude 25, když se mi podařilo v jednom zápase udělit 7

červených karet.

Jste vystudovaný inženýr. Dalo se studium bez problémů skloubit s profesí rozhodčího?

První 3 roky na bakaláře jsem studoval prezenční́ formu, takže věnovat se fotbalu přes víkend nebyl problém. Většinou jsem měl 2-3 zápasy přes víkend jako rozhodčí́ + 1 zápas jako hráč. Když jsem měl zkouškové období, tak jsem si dal 2-3 víkendy volno od pískaní, abych se mohl naplno soustředit na zkoušky. Navazující magisterské studium jsem již studoval kombinovanou formou, kde jsem měl výuku a zkoušky hlavně o víkendu. Nicméně̌ i tak to šlo přizpůsobit, když jsem byl schopen přes víkend 1-2 zápasy odřídit v roli rozhodčího. Dost jsem v tomto období komunikoval s obsazovacím úsekem, který mi byl schopen vždy vyjít vstříc. Během kombinovaného studia jsem měl jednou tři měsíce pauzu, když jsem se potřeboval naplno věnovat studiu.

Pracujete jako podnikatel v cestovním ruchu, dá se to také spojit s pískáním?

Myslím si, že celkově podnikaní s pozicí rozhodčího lze spojit krásně. Jedinou nevýhodou je, že musím občas řešit pracovní záležitosti i o víkendu, což většinou zaměstnanci nemusí. Podnikatel si je ale „pánem svého času“, takže jsem schopen si dost věcí naplánovat a přizpůsobit.

​Cítíte, že je rozhodčích málo? FAČR teď organizuje velkou náborovou kampaň. Myslíte, že je třeba nabrat další́ mladé sudí? Rozhodně pociťuji, že sudích je méně. Když jsem začínal, tak rozhodčích bylo podstatně více, než je tomu například nyní v našem okrese a kraji.
Já osobně̌ si myslím, že je potřeba cílit na nové rozhodčí ve věku 20-35 let. U úplně mladých rozhodčích do 20 let si myslím, že vydrží sotva 1 z 5 a jejich životní priority se dost často mění.